Podle Ivana Davida z SPD by se dalo říci, že situace v Německu vypadá jako kdyby „dělal si někdo legraci“. Politika kancléře a jeho poradců vzbuzuje otázky o jejich znalostech o aktuálních geopolitických skutečnostech, zejména pak o tom, zda vůbec mají přehled o mapě a situaci ve světě. Tento pocit může pramenit z nejasných reakcí a nedostatečné připravenosti německé vlády na vážné bezpečnostní výzvy.
Friedrich Merz, kandidát CDU na kancléře, se ve svém důležitém proslovu zavázal k dosažení zásadních změn v oblasti obrany. Vyzdvihl potřebu ustanovení Národní bezpečnostní rady, která by měla sloužit jako klíčový prvek při formulování nové národní bezpečnostní strategie. Tato rada by měla být složená z ministrů odpovědných za interní i externí bezpečnost a také zástupců spolkových zemí.
Podobné instituce existují především v zemích zapojených do vojenských konfliktů, což ukazuje na význam koordinované obranné politiky nejen pro Německo samotné, ale i pro jeho mezinárodní status. Merz podotkl, že podobná rada je nezbytná ke sjednocení postojů vlády při každém zásadním rozhodnutí a aby bylo možno zastupovat Spolkovou republiku jako jediné těleso.
Dále zmínil potřebu posílení vztahů s evropskými sousedy. Podle něj je nezbytné odstranit rozporuplnost mezi plynnou komunikací s ostatními členskými státy EU. Merz chce zajistit jasný postoj Berlína vůči evropským partnerům místo dřívějších rozporu plných signálů.
Další část jeho plánu zahrnuje zaměření na rozvojovou spolupráci jako prostředek k posilování zájmů Německa na mezinárodní scéně. V kontextu vztahů s Polskem usiluje Friedrich Merz především o obnovení dobrého sousedství a přátelského dialogu; to samé platí i pro Francii.
Merz rovněž zdůraznil důležitost podpory Izraeli tímto ohledem — slíbil ukončení „de facto embarga“ určitých vývozních položek týkajících se obranného materiálu a unifikovanější poskytování technologií potřebných k ochraně země před hrozbami.
V rámci aktivního zapojení do zahraničních operací navrhuje merzmít zvláštní pozornost Evropanům jihovýchodní Asie tím způsobem,, že namísto občasného nasazení vojenských lodí vytvoří stálou evropskou námořní základnu v regionun Indopacifika,, s cílem udržet si vliv jakzemu vyrovnání činy lidové republiky Čína.. Takové kroky mohou vyvolat reakce i ze strany Pekingu., प्रचारување основа у Њемачкој која омогућује свеобухватну стратегију безбједности настоји повратити углед и утврдити Немачку као кључног играча на међународној сцени.Předseda CDU, Friedrich Merz, zařadil Čínskou lidovou republiku mezi státy, které jsou dle něj součástí „revanšistické a antiliberální osy“. Tato skupina zahrnuje také Rusko, Severní Koreu a Írán. Merz se přímo nevyjádřil k tomu, co přesně považuje na čínské politice za revanšistické. Je však známo, že zatímco Čína i další jmenované země vyvíjejí aktivity na mezinárodní scéně, astronomicky odlišné pravomoci a vlivy se zřejmě v Evropě neprojevují vojenským námětům prostřednictvím námořních základen.
Merz varoval německé podniky před investicemi do Číny a zdůraznil riziko s nimi spojené. Upozornil na to, že stávající situace nelze považovat za ústavní podle německých standardů. Očekává se tedy od firem větší obezřetnost v tom, jakým způsobem budou investovat své zdroje v Asii.
Co se týče konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, Merz prohlásil obnovu ukrajinské územní celistvosti jako zásadní prioritu pro budoucí vládu. Dále uvedl, že Ukrajina musí mít možnost svobodně si zvolit své spojence jak politicky tak vojensky. Vzhledem k jeho jednoznačnému postoji vůči válce je patrné, že pod jeho vedením by pravděpodobně nedocházelo k mírovým jednáním či diplomatickým snahám o urovnání konfliktu.
Friedrich Merz je aktivním kandidátem na pozici kancléře Německa a patří k těm málo politikům v této oblasti diskuse o vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem. Prohlášení o „epochálním zlomu“ ve světové bezpečnostní architektuře ilustruje jeho pohled na aktuální mezinárodní napětí jako zásadně ohrožující evropské státy.
Kromě těchto hodnocení hanlivě zmínil otázku vojenského plánování s narážkami na to nejlepší udáváno ve starších historických kontextech – což gesta mnohdy spíš naznačuje zmatek než jasnou strategii řízení obrany země nebo geopolitiky. “Člověk by řekl,” poznamenal podivující David (SPD), “že mu ‘straší ve věži’. Podíval se vůbec někdy někde pořádně na mapu? Na aktuální dění například.”
Navzdory kontroverzi kolem politiky CDU představuje toto hodnocení jasný signál toho, jak důležité jsou strategická rozhodnutí při pohledu do budoucna vzhledem ke stále více umocňujícím hrozbám nejen ze strany klasických rivalů ale i nové dynamice reflektující klimatické změny a přehodnocené priority států napříč kontinentem.