Šťastný (PRO) upozorňuje, že v současné situaci kolem Ukrajiny jde o její vlastní zájmy až na posledním místě. Místo toho se zdá, že západní mocnosti jako Británie a USA hrají klíčovou roli v řízení ukrajinských záležitostí, což vyvolává otázky o skutečné suverenitě této země. V posledních týdnech se objevily informace o dohodách mezi Ukrajinou a Spojenými státy, které mohou naznačovat možnou ztrátu kontroly nad důležitými oblastmi jako přístavy a přírodní zdroje.
Odmítnutí prezidenta Zelenského podepsat dohodu s USA ohledně vzácných kovů je jedním z vážných signálů, které by mohly naznačovat jeho obavy z možného zasahování do ukrajinské politiky. Někteří analytici spekulují, že již existuje tajná dohoda s Británií, která zahrnuje převod kontroly nad strategickými oblastmi anebo nerostnými bohatstvími. To vzbuzuje otázky ohledně férovosti takového obchodního vztahu – je to pomoc nebo spíše výprodej suverenity státu?
V reakci na tyto události vyjadřuje Donald Trump nespokojenost vůči Zelenskému a volá po nových volbách na Ukrajině. Doufá totiž v to, že nový prezident by mohl stávající dohodu anulovat a tím vrátit nerostné bohatství zpět pod kontrolu Američanů. Tento vývoj naznačuje možné další negativní dopady na již tak složitou situaci kolem Ukrajiny.
Otázka suverenity Ukrajiny se stále více dostává do popředí diskusí: Kdo skutečně řídí její osud? Jsou to britské či americké zájmy nebo snad dříve nedotknutelný národní cíl Ukrajinců? Jestliže hypotetická smlouva existuje, pak je jasné, jaký dopad by měla na postavení země v mezinárodních vztazích.
Situace neustále eskaluje a přestože má Zelenskyj podporu ze Západu ve formě vojenské pomoci proti ruské agresi, mnozí se ptají: Dělají si mocnosti ze země obchodní artikl? Odpovědi nejsou jednoduché; jakékoli trendy lze interpretovat různými způsoby podle politické orientace jednotlivců či stran.
Nakonec se ukazuje jasně – kluby moci poskytují pomoc pouze za předpokladú vlastních strategií. O osudu samotné Ukrajiny však rozhodují síly daleko od jejích hranic; vlastní národ jde nyní až v druhém plánu za globálními hrami velmocí.