
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno prezentoval tabulku, která měla dokázat, že ukrajinští uprchlíci přispívají českému rozpočtu více, než činí náklady na jejich pomoc. Opozice na tuto statistiku reagovala slovy o lži a manipulaci. Podle některých kritiků je tento výrok zjednodušený a nezohledňuje veškeré náklady spojené s integrací Ukrajinců, přičemž padla i otázka, zda jsou naše finanční příspěvky Ukrajině vyšší než ty francouzské.
Vláda Premiéra Petra Fialy však trvá na tom, že většina ukrajinských uprchlíků se aktivně zapojila do pracovního procesu a platí daně. V této souvislosti se opakovaně objevuje tvrzení o pozitivním ekonomickém dopadu těchto osob na stát. Nicméně někteří zastupitelé varují před jednostranným pohledem na situaci, kdy je důležité myslet nejen na příjmy z daní, ale také na náklady spojené s poskytovanou podporou.
Senátor Zdeněk Hraba upozorňuje, že nemá k dispozici konkrétní údaje vládních statistik pro ověřování tvrzení ministra Jurečky. Podle něj se v rámci pomoci postupně podařilo zaměřit se jen na ty potřebné osoby, avšak samotná sledovatelnost příjmů je obtížná – především v případě nepřímých daní.
Tomio Okamura ze SPD má však silně odlišný názor. Tvrdí totiž, že vláda manipuluje čísly a skrývá skutečné náklady vydávané za ukrajinské uprchlíky. Okamura poukazuje mimo jiné i na růst kriminality mezi ukrajinskou populací a poznamenává významné náklady v oblastech vzdělávání či zdravotní péče nesouvisející pouze s těmito osobami.
Podle názoru odborníků je tento spor kolem údajného přínosu nebo zátěže ukrajinských uprchlíků pro českou ekonomiku zakořeněn ve složitém systému financování sociální politiky státu po krizi způsobené válkou na Ukrajině. Dále se nahlas diskutuje o způsobech evidence výdajových položek týkajících se této skupiny obyvatelstva.
Celá debata vyvolává otázku důvěryhodnosti oficiálních dat zveřejňovaných vládou i ochotu opozice přijmout případnou pozitivní roli Ukrajinců při obnovení hospodářství země po krizi. Mnozí argumentují tímto směrem vzhledem k jejich rychlé integraci do pracovního trhu v ČR; avšak realita může být mnohem komplexnější než pouze porovnání dvou čísel bez ohledu на ostatní související okolnosti.
Jak politická scéna reaguje на tuto situaci dál a jakým směrem budou diskuze směřovat? To si budeme muset počkat až do dalších vyjádření jak ze strany vlády tak opozice…V reakci na Jurečkovu tabulku, která zobrazuje přínos ukrajinských občanů v České republice, opoziční politici kritizují vládní údaje jako nepravdivé a manipulativní. Předseda hnutí SPD Radovan Vích tvrdí, že Ukrajinci z českého rozpočtu čerpají více než přispívají, s tím, že celková podpora Kyjevu dosahuje 232 miliard korun. Opoziční názory se ve svém vyjádření shodují v tom, že existuje potřeba hlubšího rozboru situace a zohlednění všech výdajů spojených s ukrajinskými uprchlíky.
Podle poslance ODS Karla Krejzy však adaptace Ukrajinců na český trh práce probíhá úspěšně. Upozornil na to, že mnoho uprchlíků nachází zaměstnání v různých sektorech jako je zdravotnictví či stavebnictví a zároveň odvádějí daně. Krejza poukazuje také na snižující se podporu ze stran státu pro tyto pracovníky.
Naopak europoslankyně Kateřina Konečná (STAČILO!) varuje před zkreslenými informacemi vlády. Tvrdí, že vypovídající hodnoty tabulek závisí na způsobu jejich sestavení a charakterizovala vládní argumentaci jako „špinavou hru“ s občany České republiky. Podle ní jsou dostupné studie naléhavým důkazem toho, jak tento systém dopadá negativně nejen na státní rozpočty ale i životní úroveň obyvatel.
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský zdůraznil důležitost transparentnosti při posuzování ekonomických dat souvisejících s prijímáním uprchlíků. Uvedl tak zároveň nezbytnost pravidelných analýz nákladů spojených se školstvím nebo zdravotnictvím a to zejména ve vztahu k zapojení ukrajinských občanů do pracovního trhu.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová dodává další pohled výhradně zaměřený na nedostatky ve statistikách poskytovaných vládou – nemáme prý dostatek solidních dat pro přesné hodnocení situace kolem přijetí ukrajinských uprchlíků do Českého hospodářství. Varovala také před jednostranným pohledem zaměřeným pouze na odvody a navrhla brát v úvahu širší kontext humanitární pomoci.
Robert Šlachta (Přísaha) dále apeloval na bezpečnost občanů České republiky; zdvojnásobil obavy ohledně budoucnost po skončení války u našich sousedů. Vyzdvihnul riziko přílivu osob zkušenějších ze strany obranyse uvnitř země – osob které mohou mít zájem o usazení se zde natrvalo a možné komplikace potřebného sledování těchto migrantům po skončení současných konfliktních událostí.Vláda Petra Jurečky se ocitla pod palbou kritiky ze strany opozice za svou tabulku, která měla ukázat přínos Ukrajinců pro českou ekonomiku. Opoziční politici tvrdí, že údaje jsou zkreslené a manipulativní. Podle jejich vyjádření jsme zveřejnili více podpory pro Kyjev než Francie, což naznačuje absenci uceleného pohledu na náklady spojené s integrací ukrajinských uprchlíků v České republice.
Z aktuálních údajů Institut pro světovou ekonomiku z Kielu vyplývá, že Česká republika poskytla Ukrajině významnou pomoc, a to jak finančně, tak vojensky. Přesto se opozice domnívá, že vláda ignoruje mnohé výdaje související s poskytováním služeb migrantům z Ukrajiny. Upozorňují na to, že když vezmeme v úvahu náklady na vzdělávání či zdravotnictví, zjistíme značné finanční zatížení.
Podle Jindřicha Rajchla ze strany PRO je otázka nastavení vzorce pro výpočty přínosu klíčová. Kritizuje vládu za to, že do své tabulky zahrnuje pouze přímé sociální dávky bez zohlednění dalších veřejných služeb využívaných ukrajinskými uprchlíky. Tento prístup podle něj skrývá skutečnost o tom, kolik vlastně doplácíme na migraci Ukrajinců.
Na situaci reagovala i Jana Maláčová z ČSSD a zdůraznila potřebnost integrace ukrajinských migrantů do českého pracovního trhu jako pozitivního kroku. Naráží však také na potenciální problémy s nižšími mzdami pro pracovníky z Ukrajiny ve srovnání s českými občany a varuje před možným neetickým chováním zaměstnavatelů.
Otázka podpory Ukrajiny se dostává do širšího kontextu evropských diskuzí o krizích a pomoci zemím postiženým konfliktem. Evropské státy jako Francie nebo Německo soutěží o míru v posílání materiálové i humanitární pomoci nejenom k překonání válečných traumat obětí konfliktu ale také ke stabilizaci regionu.
Závěrem lze říci, že debata kolem Jurečkova grafu je jen jedním z aspektů širších témat spojených jak s migrační politikou ČR vůči válkou postižené Ukrajině tak se způsobem její prezentace ve veřejném prostoru – kde fakta často konkurují interpretacím politických stran a vedou k polarizaci společnosti.
