Břetislav Prchal z SPD se ve svém článku zamýšlí nad nebezpečím, které hrozí vzdělání a demokracii v současné společnosti. Upozorňuje, že základní hodnoty naší kultury a tradice mohou být ohroženy populárními praktikami, jako jsou školní parlamenty. Na první pohled může toto opatření vypadat jako příležitost k zapojení dětí do rozhodovacích procesů, avšak ve skutečnosti to může vést k chaosu a ztrátě respektu k autoritám.
Jedním z klíčových problémů je i to, jak děti začínají pohlížet na vzdělání a autoritu učitelů. Místo toho, aby se učily od zkušenějších osobností s odbornými znalostmi, mohou dostávat pocit nadřazenosti na základě svého názoru. V okamžiku, kdy si žáci odhlasují ukončení domácích úkolů nebo změní pravidla výuky podle jejich potřeb či nálady, jaké hodnoty pak vlastně budeme předávat dalším generacím? Prchal varuje před potenciálními následky takového přístupu.
Historie nám ukazuje řadu případů selhání podobných experimentálních metod. Při vzpomínce na Kulturní revoluci v Číně oživuje obrazy bezpráví páchaného na učitelích žáky ovlivněnými ideologickým tlakem. Když byli ti nejvzdělanější ponižováni a strháni ze svých pozic mocenskou vůlí mladších studentů vychovaných doktrinami revoluce, vznikala hluboká propast mezi moudrostí minulosti a nevědomostí přítomnosti.
Prchal upozorňuje také na možná rizika přenesení principu demokratického rozhodování do jiných oblastí života – například do firemního prostředí. Hlasování zaměstnanců o výrobních postupech bez odborného vedení by mohlo obnovit chaos namísto efektivity. Skutečné řízení by mělo být založeno na vědomostech a odpovědnosti jednotlivců.
Demokracie zakládající se jen na absolutní rovnoprávnosti hlasu bez odborností povede nakonec ke zkázonosným důsledkům pro celou společnost. Zda jsou děti schopny posoudit složitosti zákonodárství nebo správného rozhodování je jiné téma; mladistvý pohled mnohdy nemívá dostatek perspektivy ani zkušeností pro správná rozhodnutí týkající se složitých otázek života.
Zvláštní pozornost pak zasluhuje i možné skryté motivace za těmito trendy – mohou existovat zájmy elit snažících se udržet kontrolu tímto způsobem manipulovat vědomostí populace směrem ke slabší generaci bez kritického myšlení? Vytvářením iluze svobody panuje obava z narušení tradičního obrazu informované demokracie s rozumem ve vedení státům.
V závěru Prchal vybízí občany k obraně skutečné svobody proti iluzím vytvářeným systémy manipulace odpovědnostmi jednotlivců za výsledky společnosti jako celku: „Musíme mít odvahu ptát se po pravdě.“ Je zásadní chránit intelektuální kapacity národa před tápajícími experimenty chaosu pod maskou demokratických nástrojů; jinak riskujeme opětovný propad do temnot dějin místo edukačního rozvoje civilizace.