Ministr vnitra Pavel Blažek upozornil, že smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem neukládá žádné nové úpravy týkající se zpovědního tajemství, které by přesahovaly stávající český právní rámec. Tento dokument byl podepsán 24. října 2024 v Praze za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy a kardinála Pietra Parolina. Vláda nyní předkládá smlouvu Parlamentu k ratifikaci nebo odsouhlasení.
V programovém prohlášení vlády se zdůrazňuje záměr rozvíjet dialog se Svatým stolcem a usilovat o nové smluvní dohody regulující vzájemné vztahy. V současnosti má Svatý stolec obdobně sjednaných dohod již s šestnácti členskými státy Evropské unie, včetně všech čtyř sousedních zemí Česka, a celkem s šedesát čtyřmi státy po celém světě. Odozvy proběhly na jaře roku 2023 a jednání byla věnována péče o to, aby nově vzniklý dokument neměl vliv na platný právní řád České republiky.
Během projednávání smlouvy ve výborech Senátu i Poslanecké sněmovny byly diskutovány dva hlavní aspekty této dohody. První otázka směřovala k možné integraci smlouvy do ústavního pořádku České republiky, což by ovlivnilo její roli v posuzování ústavnosti běžných zákonů. Práva zakotvená v mezinárodních dohodách o lidských právech nebyla zahrnuta jako součást ústavy díky změnám zvaným euronovelou z roku 2002.
Druhou důležitou otázkou bylo zpovědní tajemství představující určité prameny etických povinností církve vůči svým členům. Podle textu smlouvy je Czech Republic uznávájící platnost zpovědního tajemství ve smyslu stávajícího trestního zákona, který specifikuje výjimky ze zprávy určitých trestných činů orgánům spravedlnosti.
Příslušná ustanovení nynější dohody však nespecifikují rozsah zpovědního tajemství jako absolutně chráněného prvku; místo toho zaměřují své vymezení na podmínky nastavené českým právním řádem týkajícím se také různých forem duchovní péče poskytované jinými osobami než pouze kněžími.
Je tudíž jasné, že příprava tohoto flexibilního a současného mechanismu zajišťuje dodržení jak základních lidských práv občanů České republiky tak i celistvosti principů nezasahování do náboženského života podle dosavadních pravidel platného práva bez nutnosti jeho zásadní změny po ratifikaci vytvořené smlouvy se Svatým stolcem.Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se vyjádřil k otázce zpovědního tajemství v kontextu nové smlouvy, přičemž zdůraznil, že tato dohoda nemění stávající pravidla v českém právním systému. Podle Blažka není záměrem smlouvy rozšiřovat ochranu zpovědního tajemství nad rámec současné legislativy, což znamená, že se žádným způsobem nekomplikuje možnost vyšetřování případných trestných činů páchaných vůči jednotlivcům v rámci církevních institucí.
Blažek rovněž reagoval na obavy kritiků smlouvy, kteří tvrdí, že její uzavření by mohlo zhoršit postavení obětí sexuálního zneužívání v církvi. Naopak ujišťuje veřejnost o tom, že smlouva poskytuje právní základ pro budoucí jednání mezi státem a Českou biskupskou konferencí. Tento rámec by mohl pomoci lépe se zaměřit na problematiku ochrany oběti a přístup k nim.
Ve svém prohlášení pak ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo možnosti vzniku nových ujednání zaměřených na podporu obětí a prevenci násilného chování uvnitř církevních struktur. Jakékoliv snahy o zkvalitnění podpory zasahujících osob budou záviset především na ochotě všech zainteresovaných stran spolupracovat.
Ministr také potvrdil, že ratifikace této smlouvy si nevyžádá dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. To je pozitivní zpráva jak pro zákonodárce tak pro daňové poplatníky; sjednávání takových dohod se bude moci uskutečnit bez značného dopadu na veřejné finance.
V závěru byl Blažek optimistický ohledně dialogu s Českou biskupskou konferencí a uvedl, že je církev otevřená spolupráci při hledání efektivních řešení otázek týkajících se problematiky obětí trestných činností spojených s jejím působením.
Celkově lze tedy říci, že ministr Blažek jasně formuloval postoj svého ministerstva k problematice zpovědního tajemství v rámci této nové jurisdikční dohody s cílem zajistit jak práva jednotlivců ve společnosti hospodařící s těmito citlivými otázkami i tím podpořit důvěru ve fungování právního činnosti vůči církvi jako instituci.