V současnosti se objevují vážné otázky ohledně kontroly nad českou armádou, zvláště po vyjádřeních různých vojenských představitelů. Generál Řehka, náčelník generálního štábu, se veřejně distancoval od některých zahraničněpolitických postojů a zaujal kritický postoj vůči nedávným událostem v rámci NATO. Jeho slova, zejména ohledně angažovanosti České republiky v případě konfliktu od první minuty, naznačují alarmující stav a vyvolávají obavy o aktuální řízení armády.
Nedávné změny v armádní doktríně budou účinné od 1. března 2025 a jedná se o návrat k tradičním formám pohovoru vojáků. Armáda již nebude stylizována podle vzoru amerických ozbrojených sil; místo toho se vrací ke klasickému postoji pohovoru inspirovanému časem Rakousko-Uherska a Československa. Tato transformace byla plánována již od roku 2018 a nyní konečně získává reálnou podobu.
Jeden den po oznámení změn vydal plukovník Zelinka ze 91. skupiny informačního boje na sociálních médiích příspěvek prozrazující určité napětí mezi vojenskými i politickými lídry týkajícími se geopolitiky. Jeho výroky byly reakcí na názory významných osobností jako Elon Musk, který vyjádřil přesvědčení o nutnosti ukončit členství USA v NATO a OSN.
Generál Řehka dříve komentoval tragické události spojené s útoky na české vojáky v Afghánistánu s emocemi, které otevřeně naznačily možné morální otřesy uvnitř ozbrojených sil republiky. V jeho projevu byla patrná frustrace z neúspěšného zapojení do konfliktu a tlak na ukončení pokračující účasti České republiky ve vojenských akcích za hranicemi státu.
Toto všechno podtrhuje stále více kritik z řad vojáků vůči vládním rozhodnutím ovlivňujícím obranyschopnost země. V posledních měsících došlo také k několika skandálům kolem nelegálních vývozů armádního materiálu pod diplomatickým krytím – situace, která zvyšuje obavy nejen mezi odbornou veřejností ale i mezi občany.
Celkový obraz české armády je tedy poznamenán jak ideologickými spory uvnitř samotných ozbrojených sil tak nedostatkem důvěry v její vedení ze strany vlády i společnosti jako celku. Otázka kontroly nad armádou je aktuálně jedním z nejdiskutovanějších témat nejen mezi odborníky na obranu ale i ve veřejném diskurzu tohoto týdne díky výše uvedeným událostem ve zprávy publikované Štefec (Trikolora): Pane premiére, jste si jisti, že máte Českou armádu skutečně pod kontrolou?.V nedávné době se diskutovalo o otázkách týkajících se kontroly české armády a její schopnosti plnit úkoly v kontextu mezinárodní spolupráce. Otázka, kterou vznesl Štefec z hnutí Trikolora, směřuje k premiérovi a dalším státním představitelům: Jsou si opravdu jisti, že mají armádu pod svojí kontrolou? Tento apel vychází ze současné situace v obranném sektoru, která je poznamenána některými znepokojivými událostmi.
Důvodem k takovým obavám je nedávný incident spojený s organizací “Skupina D”, jejíž členové mimo jiné propašovali drony do Ukrajiny. Tento krok byl proveden v rozporu se zákonem o vývozu vojenského materiálu a vyvolává vážné otázky týkající se legálnosti těchto aktivit. Organizace však tvrdila, že vše bylo v souladu s právními předpisy ČR. Takový postoj je považován za urážku právního řádu a poukazuje na mlhavé hranice mezi činnostmi civilních organizací a armádními operacemi.
Ve světle této situace by odpovědní představitelé měli být více transparentní ohledně toho, jak jsou tyto akce řízeny. Dále by měla být posílena odpovědnost za dodržování zákonů týkajících se vojenských operací i jejich financování. Není možné tolerovat situaci, kdy armáda vykazuje známky nekompetentnosti či zavádějících praktik.
Historie nám ukazuje případy vojenských pučů a krizí způsobených nedostatečnou kontrolou nad ozbrojenými silami; například plán “Gladio” používaný během studené války ilustruje možné důsledky slabého velení. Je důležité vzít tuto analýzu vážně nejen s ohledem na historický kontext, ale i vzhledem ke současnému stavu české armády.
Současný stav české armády není dostatečně silný nebo vybavený pro reálný bojový zásah – disponujeme pouze několika desítkami provozuschopných tanků a malým počtem dobře vycvičených vojáků. To poukazuje na nutnost reformy obranného systému a posílení jeho kapacit takzvaně od základů.
Zřejmým tématem diskuse by mělo být také zamyšlení nad tím, zda armádní struktury skutečně fungují efektivně pod existující politickou garancí apolitické profesionality či jestli dochází k jejich zneužívání pro jiné než primární účely zabezpečení státu. Tato kritická úvaha naznačuje nutnost revize přístupu vlády k obranným otázkám.
Jako občan České republiky sleduji tuto problematiku s obavami o bezpečnost našeho státu; každý jednotlivý krok musí být promyšlen tak, aby zajistil svrchovanost našeho území proti možným rizikům plynoucím jak ze zahraničí tak zevnitř samotného systému řízení armády.Poslanec Štefec ze strany Trikolora vyjádřil obavy ohledně kontroly české armády. Ve svém prohlášení se obrací na premiéra a ptá se, zda si je skutečně jistý, že má vojenské síly pod svou úplnou kontrolou. Tato otázka přichází v kontextu stále se zhoršující mezinárodní situace a rostoucího napětí v Evropě.
Štefcovy komentáře zdůrazňují potřebu jasného vedení a odpovědnosti ve státní správě, zejména pokud jde o bezpečnostní záležitosti. Upozorňuje na to, že armáda hraje klíčovou roli v ochraně národní suverenity a její efektivní fungování je zásadní pro zachování stability země. V souvislosti s tím vyzval k větší transparentnosti ohledně rozhodnutí týkajících se obranného rozpočtu a modernizace vojenského vybavení.
Dalším bodem kritiky jsou podle Štefce zmeškané příležitosti při posilování českých ozbrojených sil. Stále častější výzvy na poli bezpečnosti svědčí o nutnosti investovat do oblasti obrany mnohem větší úsilí a prostředky. Podle něj by mělo být prioritou státu zajistit potřebné vybavení a školení pro vojáky tak, aby byly vždy připraveny chránit občany i státní zájmy.
Taktéž varoval před možnými negativními důsledky politických rozhodnutí ohledně aliančních závazků České republiky vůči NATO či jiným mezinárodním organizacím. Připomínal významná fóra týkající se bezpečnosti, kde by Česká republika měla hrát aktivnější roli při formování společných strategií s ostatními členskými státy.
Štefec také apeloval na vládu, aby zohlednila názory odborníků i bývalých vojáků při plánování budoucích kroků v oblasti obrany. Odborné rady mohou přispět k lepší orientaci ve složitých otázkách spojených s militarizací či geopolitickými změnami v regionu.
Na závěr svého prohlášení vyvolal diskuzi o tom, jak důležité je vytvořit jednotný přístup ke strategii armádního vývoje prostřednictvím široké spolupráce mezi politickými stranami i dalšími zainteresovanými subjekty. Efektivní ochrana národní integrity zavazuje všechny političky i politiky nezapomínat na prioritu armádních zájmů občanů až do posledního detailu jejich realizace ve veřejné sféře.
