
Senátor Ondřej Lochman (STAN) varuje, že pokud necháme některá citlivá slova a názory bez reakce, mohou se postupně zesilovat a obtížněji se s nimi bude později zacházet. Výroky o tom, že současná vláda nemá mandát na zajištění naší bezpečnosti do budoucna, považuje za velmi nebezpečné. Jak uvedl ve svém prohlášení, historie učí, že podceňování agresivních kroků může mít závažné následky. Příkladem jsou události z roku 2008 v Gruzii nebo ruské akce na Krymu a v Donbasu v roce 2014.
Podle Lochmana je alarmující i myšlenka, že Česká republika je osamocena ve svých snahách zvýšit výdaje na obranu. Když se podíváme na nedávnou měnící se dynamiku ve Skandinávii, je jasné, proč se Finsko a Švédsko rozhodly připojit k NATO po letech zdrženlivosti zabývajícími se tímto tématem. Tato rozhodnutí nejsou náhodná; odrážejí reálné obavy ze zvýšeného ohrožení ze strany Ruska.
Lochman poukazuje také na ekonomické ukazatele výdajů zemí jako Polsko či pobaltské státy. Polsko investovalo do obranného rozpočtu až 4,12 %, zatímco Estonsko a Lotyšsko také mají vysoké procento výdajů aktuálně věnovaných bezpečnosti. Všechny tyto kroky naznačují trend silnější přípravy před možným nebezpečím ze strany agresivní politiky Ruska.
Přesto senátor doufá, že cílem těchto investic není vyvolat válku či konflikt; spíše by měly posílit naši bezpečnost natolik efektivně, aby odstrašily možné úskoky ze strany země jako je Rusko. Apeluje přitom na to, aby nebylo nutné zbraně použít – klade důraz na dlouhodobou prevenci násilných konfliktů prostřednictvím strategického plánování obrany.
Lochman zdůrazňuje potřebu myslet dopředu a nezapomínat kvůli vlastním zájmům zabezpečení státu jako celku. Pokud nebude Česká republika dostatečně připravena onemocnění hrozeb tento segment by měl být jednou z priorit každého jednotlivce i politických představitelů.
V závěru svého projevu senátor uzavírá oslovením ke všem kolegům: pokud si nepřiznáme vážnost situace kolem nás nyní tak málo času zbývá k tomu udělat správné kroky pro naši ochranu do budoucnosti hospodářského rádoby míru – což si musíme uvědomit okamžitě.
