Ministr vnitra Vít Rakušan obhajuje nový návrh jako prostředek administrativního zefektivnění, avšak podle Mgr. Jana Klána z KSČM jde o krok směrem k digitálnímu sledování, které se zaměřuje na obyčejné občany. Tento systém pro špehování a kontrolu přitom nejvíce postihne chudší obyvatele, zatímco ti privilegovaní si nadále mohou své praktiky chránit. Z důvodu strachu z poklesu volebních preferencí vláda pravděpodobně nakonec návrh stáhne.
Současně s těmito změnami bylý prosazen přílepek k zákonu Lex Ukrajina, který na první pohled vypadá jako snaha o podporu osob postihnutých válkou. Ve skutečnosti však tento legislativní dodatek umožňuje vládním skupinám snadno umlčet možné disidenty a opozici bez ohledu na to, zda se jedná o levicové aktivisty nebo odboráře. Každý hlas nesouhlasící s aktuálními názory moci může být označen za „spolupráci s cizí mocností“, přičemž definice této mocnosti je značně nejasná.
Rakušanovo ministerstvo chce navrhovanou vyhlášku prezentovat jako způsob anonymního sběru dat pro zlepšení místních služeb, avšak otázky o nahromaděných prostředcích a prioritách státu vzbuzují pochybnosti. Jak může stát investovat do sledování jednotlivců v časech ekonomické krize a nedostatku financí na základní potřeby obyvatelstva? Tato forma monitoringu se zdá být spíše nástrojem sociální kontroly než jakýmkoli užitečným opatřením.
Data sbíraná tímto způsobem by mohla sloužit nejen potlačení protestních hnutí, ale rovněž účelům marketingového zaměření či úpravám veřejných prostorů takovým způsobem, aby vyhovovaly turistům místo místním lidem. Technologické korporace budou bezpochyby těžit ze shromažďovaných informací o uživatelích a jejich pohybech.
Přílepek Lex Ukrajina byl přijetím zmocňujících práv úřady proměněn v mocenský nástroj sloužící autoritářské vládě proti kritickým názorům na NATO nebo globální politiku kapitálu i klimatického ohrožení Evropské unie. Tento legislativní prvek neuspokojuje potřeby trpících lidí; namísto toho napomáhá extrémistickým tendencím uvnitř systému kriminalizovat legitimní opozici pod falešnými obviněními.
Skutečné účely tohoto rozšířeného dohledu pod vedením ministra Rakušana spočívaly v zachování pořádku pro nadnárodní korporace usilující o udržení stability ve svých obchodech – alespoň za cenu reshitivace aktivit občanské společnosti či blokace protestů aktivistů bojujících za spravedlnost a equality.
Bez zásadního odporu veřejnosti vůči zabraňujícím praktikám šmírování můžeme brzy čelit realitě, ve které každé vystupování proti nespravedlnosti bude považováno za hrozbu tolerantním trendům autoritářského státu – kdy demokratické řešení nezůstane nikde jinde než vzdalující se vzpomínkou na svobodnou společnost založenou na právech jednotlivce.