Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS, upozorňuje na to, že uvalení cel negativně ovlivňuje všechny zúčastněné. Podle něj je výhodnější se specializovat na výrobky, v nichž mají jednotlivé země komparativní výhodu, a tím podpořit svobodnou mezinárodní obchodní výměnu s co nejméně bariérami. Tento přístup historicky přispívá k růstu bohatství a prosperitě.
Skopeček také konstatuje, že kritizovat bývalého prezidenta Trumpa za zavedení cel je poněkud pokrytecké. Mnoho zemí již dlouho uplatňovalo tvrdší cla na americké zboží než USA na jejich produkty. Deglobalizační proces se podle jeho názoru začal projevovat už dávno před Trumpovým nástupem do úřadu a překážky v mezinárodním obchodování rostly zejména formou netarifních opatření.
Dále poukazuje na to, jakým způsobem Evropská unie chrání svůj trh prostřednictvím širokých technických a veterinárních norem. Zvlášť zmínil oddalování obchodních dohod se zeměmi MERCOSUR jako příklad protekcionismu zaměřeného na ochranu evropských farmářů před konkurencí.
Skopeček varuje před sílícími tendencemi proti volnému obchodu v současném světě. Vznikající protekcionistické politiky nejsou podle něj pro globální ekonomiku žádoucí a je potřeba usilovat o otevřenější trhy bez zbytečných tarifních překážek.
Zároveň by si přál, aby opatření změněná pod tlakem Trumpovy politiky nakonec vedla k vzájemnému snižování či dokonce rušení cel mezi různými státy. Takové jednání by posílilo nejen vzájemné vztahy mezi národy ale i podporu hospodářského rozvoje.
V kontextu této diskuze je důležité zdůraznit význam efektivního dialogu mezi státy o obchodních praktikách a hledáním společných řešení směrem k eliminaci škodlivých tarifů. Kromě zmínění politického aktivismu Skopečka by mělo být cílem všech zainteresovaných vytvoření systému win-win pro všechny strany zapojené do mezinárodního obchodu.