Zavedení korespondenční volby je podle Mgr. Karla Sládečka z SPD, pokusem o získání hlasů pro “krachující vládní koalici”. Odborníci se shodují, že tento nový způsob hlasování přinese změny v procentuální účasti voličů a může ovlivnit výsledky voleb na podzim. Existují obavy, že korespondenční volby poskytnou výhodu těm stranám, které mají podporu v zahraničí.
Cílem tohoto systému je usnadnit volebný proces pro české občany žijící v zahraničí a vyrovnat tak podmínky výkonu jejich volebních práv. Navrhovaný model spočívá na principu dvou obálek, který má zaručit utajení volebního rozhodnutí a zároveň ochranu osobní identity voliče.
Průběh korespondenční volby je nastaven tak, že voliči dostanou dvě obálky: oficiální k uložení hlasovacího lístku a druhou doručovací pro odeslání zpět na zastupitelský úřad. Tímto způsobem by se mělo zajistit spravedlivé vyhodnocení platnosti jednotlivých hlasů po uzavření voleb. Pokud nebude vše splněno podle zákonem stanovených náležitostí, dojde k odložení úřední obálky, což bude znamenat neplatnost daného hlasu.
V dalších volbách do Sněmovny se hlasy ze zahraničí rozdělí do čtyř největších volebních krajů – Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Každé z těchto teritorií zahrnuje různé státy a regiony světa s cílem spravedlivě rozložit hlasy mezi jednotlivé oblasti Česka.
Podle statistik z roku 2021 pouze přibližně 13 000 občanů ČR žijících v cizině využilo možnost zdvojeného hlasování během posledních voleb do Sněmovny. Odborníkové varují před potenciálním dopadem takového systému na výsledky domácích voleb vzhledem k nízkému počtu účastníků ve srovnání s možným nárůstům díky novinkám u zavedení korespondenčního hlasování.
Kventujíce o důsledcích korespondenčních voleb si Sládeček uvědomuje možnost zvýšení účasti českých občanů žijících dlouhodobě či krátkodobě za hranicemi země; ministerstvo odhaduje jejich počet mezi čtyřmi sty až šesti stech tisíci lidmi. Při hypotetické účasti kolem padesátiprocent by tedy mohl vzniknout významný počet odevzdaných hlasy i ve vztahu ke konkrétním opatřením už zase ovlivňujícím dosavadní politickou scénu.
Na závěr Mgr. Karel Sládeček opakovaně zdůrazňuje nesouhlas strany SPD s myšlenkou dovozu zahraničních hlasů do tuzemských volebních procesů a soutěžení mezi voliči trvale žijícími na území České republiky versus těmi emigranty pouze držícími české občanství jako problematickou záležitost ohrožující pozitivní budoucnost státu a jeho demokratických hodnot.