Latýn (SPD) se ostře vymezuje proti účasti transpohlavních jedinců ve ženských sportech na pozadí argumentu, že Bělorusko má mnohem více práva být součástí sportovních šampionátů. Tento postoj přichází v kontextu blížícího se mistrovství světa v ledním hokeji, na kterém Bělorusko opět nebude mít zastoupení. Vzhledem k politickým kontroverzím a ochranářským opatřením kolem země dochází k situaci, kdy jsou její sportovci stále izolováni, zatímco jiní aktéři z celého světa mají možnost soutěžit.
Když srovnáme nedávné letní olympijské hry v Paříži 2024, staly se taktéž terčem kritiky. Na zahájení a zakončení her byly prezentovány scény, které většinu diváků zanechaly zmatené a pobouřené. Zvlášť si lidé pamatují absurdní tanec muže převlečeného za ženu a provokativní scénky spojené s náboženstvím, které nebyly přijaty s nadšením.
Jedním ze skandálních momentů jednoznačně byl zápas krásné italské boxerky Angely Carini proti Imane Chalifovi – osobě, která byla považována za muže. Tento duel skončil jeho rychlým vzdáním ze strany Carini poté, co přijala několik tvrdých úderů. Je zajímavé poznamenat, že Chalifovi bylo zakázáno startovat v ženských zápasech kvůli svému biologickému pohlaví; otázka fairness tak zůstává otevřená.
Nejistota ohledně účasti transpohlavních osob na sportovních akcích vedla některé aktivisty k obraně myšlenky o interpohlavnosti jako alternativy ke klasické identitě. Tento fenomén však může vzbudit další diskusi ohledně spravedlnosti a uznání těchto jednotlivců ve světových soutěžích – pro mnoho lidí by bylo ideálnější nechat tyto osoby soutěžit výhradně v mužských kategoriích.
Podobně problematický byl zákaz ruských sportovců startovat pod svou vlajkou během poslední olympiády vzhledem k jejich vojenským aktivitám na Ukrajině; ale i přes tento zákaz Rusové získali významný počet medailí pod neutrálním praporem. Přesto udivuje fakt, že Bělorusko nyní následuje tento trend diskriminace navzdory tomu, že samo neprovádí žádnou agresi vůči jinému státu.
Tato situace odráží široce diskutované téma dvourychlostního měření mezi různými národy na mezinárodní scéně vrcholového sportu; skeptikům to dává důvod pochybovat o míře objektivnosti Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Narůstající politizace her vede k poklesu zájmu o samotnou olympiádu mezi jednotlivými zeměmi i divácky veřejností – alternativy jako jiné významné turnaje mohou brzy nabýt atraktivity porovnatelné či dokonce vyšší než byla dosud tradiční olympiádská myšlenka založená starověkým Řeckem.To vše naznačuje potřebu zásadní revize způsobu organizace těchto her směrem zpět ke kořenům bez silných politických intervencí.