Senátor Pavel Šlachta se domnívá, že by bylo lepší zaměřit se na výchovu lidí než na zákaz určitých praktik. Poukazuje na to, že místo přísných omezení by měly existovat aktivity, které podpoří zodpovědné jednání občanů, zejména pokud jde o držení zbraní. V rámci debaty ve sněmovně vyzdvihl důležitost spolupráce mezi praktickými lékaři a orgány státní správy v otázce posuzování způsobilosti žadatelů o zbrojní průkazy.
Jedním z konkrétních bodů jeho projevu byla myšlenka udělení dlouhých zbraní městské policii. Senátor vyjádřil obavy ohledně potenciálních následků tohoto kroku a zdůraznil potřebu velké odpovědnosti ze strany starostů. Upozornil na to, že toto rozhodnutí může změnit bezpečnostní situaci v obcích, a varoval před přílišnou militarizací policejních složek.
Dále se senátor Šlachta zabýval tématem tlumičů u střelných zbraní. Konstatoval, že diskuze o této problematice nabývá emocionálního nádechu a je důležité nezapomínat, kdo skutečně nese odpovědnost za případné incidenty – nikoliv samotné tlumiče jako takové, ale lidé s nimi manipulující. Podle něj je třeba hledat racionální argumenty spíše než obviňovat pouze technické prostředky.
V kontextu skupiny držitelů zbrojních průkazů senátor uvedl jejich sílu a jednotnost názoru na potřebnost odkladného termínu pro zavedení nového legislativního rámce týkajícího se tlumičů. Místo toho navrhuje diskutovat o regulacích s cílem dosáhnout smysluplných řešení pro všechny zainteresované strany.
Podotkl také nedostatky v současném vzdělávání budoucích držitelů zbrojních průkazů. Srovnal to s výukou řízení automobilu – každý adept musí projít praxí pod odborným dohledem instruktoram.h Jeho návrh zahrnuje zavedení povinné teoretické i praktické přípravy vedené kvalifikovanými školiteli ke zvýšení celkového povědomí o bezpečnosti při manipulaci se střelnými zbraněmi.
Senátor Šlachta závěrem apeloval na větší otevřenost k diskusím mezi odbornou veřejností a zákonodárci při nastavování pravidel souvisejících s držením a používáním střelných zbraní v České republice. Vychovávání populace k odpovědnému vztahu ke zbrojení považuje za klíčový krok vpřed ve snaze zajistit větší míru bezpečnosti ve společnosti.Senátor Róbert Šlachta ze strany PŘÍSAHA se domnívá, že místo zákazů bychom se měli zaměřit na vzdělávání a výchovu osob, které usilují o získání zbrojního průkazu. Podle jeho názoru je důležité poznat jednotlivce lépe před tím, než jim bude dovolen vstup do světa zbraní. Důraz klade na to, že regulace by neměly být striktní a nepřiměřené, ale měly by vycházet z individuálního posouzení schopností a chování budoucích držitelů zbrojních průkazů.
Šlachta poukazuje na nedávný případ 18letého pachatele, který bez dostatečného dozoru zakoupil více než osm zbraní. Takové incidenty podle něj jen posilují potřebu pečlivějšího přístupu k tomu, kdo dostane povolení vlastnit střelnou zbraň. Místo toho, abychom se uchýlili k restrikcím jako tlumiče zvuku nebo jiné zákazy spojené s prodejem dlouhých zbraní, by měl být prioritou systém postupné kontroly.
Podle senátora je nezbytné se soustředit na vzdělávací programy pro zájemce o zbrojní průkaz. Školení by mělo zahrnovat jak teoretickou výuku o bezpečnosti použití zbraně samotné, tak i praktické dovednosti při střelbě pod dohledem zkušeného instruktora. Tento proces může pomoci odhalit potenciálně nebezpečné jedince ještě před tím, než budou moci provést závěrečnou zkousku.
Róbert Šlachta také zmínil příklad svého kolegy ve městě Mikulov, který aktivně neposkytuje přístup ke střelnici některým lidem kvůli jejich chování a postoji během školení. Tato zkušenost ilustruje podle něj účinnost osobního posuzování – například aby byl dotyčný vyloučen ze soutěží či tréninků ještě předtím než mohl dosáhnout povolení vlastnit či používat střelné prostředky.
Bývalý policista vyjádřil přesvědčení o tom, že lidé vlastnící a hlásící se k této aktivitě to považují za koníček nebo volnočasovou záležitost jako rybaření či jinou formu režimu relaxace. Proto jde podle něj spíš o potřebu snahy porozumět této komunitě a hledání konstruktivních způsobů spolupráce s ní místo vytváření nových zákazových opatření.
Na závěr pak Šlachta dodává: „Měli bychom společně hledat cesty jak podporovat pozitivní reakce v rámci komunity kolem sportovní střelby“. Tyto návrhy rámcuje už učenými pravidly pro všechny zájemce kterým využití s regulovanými činnostmi zákonem bylo umožněno zajistit odpovědnější chápání problematiky kolem držených moderních střílelostí.