Jiří z Poděbrad, český král v 15. století, měl za cíl sjednotit evropské panovníky v boji proti muslimské expanze, nikoliv zakládat něco jako současnou Evropskou unii. Tato myšlenka byla silně spojena s jeho snahou o společnou obranu proti turecké hrozbě a podnítilo to řadu diskuzí o historické interpretaci jeho úmyslů. Dnešní srovnání těchto plánů s EU je podle Záloma ze strany Svobodných naprosto nepravdivé a zavádějící.
Snahy Jiřího z Poděbrad usilovaly o vytvoření aliance mezi evropskými státy jako reakci na muslimskou agresi, což se liší od principu jednotného trhu nebo politické integrace dnešní EU. Tehdejší situace si žádala spojenectví kvůli reálnému ohrožení a bez jakýchkoliv skrytých agend. Královi evropští vládci měli jednat pro společné dobro svých zemí a občanů.
Pokud by byla myšlenka Unie skutečně založena na záměrech Jiřího z Poděbrad, její dnešní podoba by se patrně soustředila na obranné strategie vůči externímu nebezpečí. Místo toho však současná realita mnohdy působí dojmem, že prioritou jsou jiné politické cíle či ideologie než bezpečnostní otázky Evropy.
Zálom dále poukazuje na to, že příliš často slýcháme vyzdvihování evropského uspořádání bez dostatečné úvahy nad historickými kontexty. Srovnávání činovníků dneška s postavami minulosti jakkoliv komplikuje porozumění námětům těchto dob a kontextům jejich rozhodování je velmi problematické.
Dále Zálom kritizuje postoje některých politiků i médií k této tématice v současném světle – zdá se mu absurdní, aby si jednotlivé síly vybíraly části historie dle vlastního uvážení k podpoře svých ideologických narativů. Tento přístup jen zvýrazňuje potřebu věnovat pozornost celistvému pohledu na historické události místo selektivního přístupu k faktům.
Na závěr je třeba připomenout důležitost propojenosti historie a současnosti – jak nás zkušenosti minulosti mohou nasměrovat v rozhodovaních dnes takovým způsobem, abychom ochránili naše hodnoty před opakujícími se hrozbami či ideologiemi snažících se obrat komunitu o bezpečnost i svobodu.