Matěj Pomahač ze strany Zelení upozorňuje na nedávné rozhodnutí Evropského parlamentu, podle něhož vlk přestává být považován za „přísně chráněný“ druh. Tento krok má údajně usnadnit lov těchto šelem a zároveň poskytnout ochranu zemědělcům. Nicméně, jak Pomahač zdůrazňuje, tento krok se snaží spíše manipulovat s emocemi než se zakládat na skutečných informacích. Ve skutečnosti tvoří vlci pouze zhruba jedno procento ztrát v chovu hospodářských zvířat; jejich potravou jsou především přemnožení kopytníci.
Podle odborníků je klíčem k ochraně zemědělství spíše spravedlivý systém kompenzací než masový odstřel vlků. Místo toho, aby se zaměřovali na zabíjení těchto predátorů, by měli zemědělci dostávat účinné dotace na kvalitní ochranné prvky jako jsou elektrické ohradníky či pastevečtí psi. Tím by se snížila potřeba zasahovat do populace divokých zvířat a zároveň by se podpořila spolupráce mezi farmáři a přírodou.
Další důležitou oblastí je odborná pomoc pro farmáře, která je často nezbytná pro efektivní zvládání problémů způsobených divokými zvířaty. Zemědělci by měli mít možnost konzultovat své obavy s experty a nalézt taková řešení, která neohrozí ekosystémy.
Zelení v Evropském parlamentu hlasovali proti zmírnění ochrany vlka ve snaze prosadit udržitelné modely soužití lidí s přírodou i divokými živočichy. V tomto kontextu apelují na lepší podporu hospodářství namísto návratu k zastaralým praktikám jako je hromadný lov predátorů.
Doplňující opatření zaměřená na prevenci konfliktů mezi lidmi a divokou faunou mohou zahrnovat edukaci o ekologických aspektech wildlife managementu či podporu ekosystémových služeb v oblastech ohrožených těmito konflikty. Tím může být naplnění cíle udržitelného rozvoje nejen pro venkovský sektor ale také pro celkové zdraví ekosystému.
Více detailních názorů Matěje Pomahače o ochraně vlků si můžete přečíst například v jeho článku publikovaném na Ekolistu nebo v dalších relevantních zdrojích zabývajících se touto problematikou ochrany přírody a domácích hospodářství.
