
Petr Štěpánek ze strany Trikolora se ve svém komentáři zaměřuje na postavení a chování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v kontextu jeho snah o mírové vyjednávání. Podle něj působí Zelenskyj jako falešný mírotvůrce, jelikož situace, ve které se nachází, je značně komplikovaná a jeho důvěryhodnost je výrazně oslabena jak ztrátou mandátu, tak pokračujícími vojenskými neúspěchy.
Štěpánek zmiňuje klíčový aspekt mezinárodní diplomacie – že hlavní vyjednání by měla být předem připravena na nižších úrovních vládních institucí. Je skeptický k tomu, že by setkání nejvyšších představitelů států mohlo proběhnout efektivně bez dostatečné přípravy od diplomatických týmů. Upozorňuje však na paradoxní situaci v případě Zelenkého: místo toho, aby hledal cesty k reálnému míru, působí spíše jako mazající mířidlo světa.
Když přemýšlíme o Zelenského pozici jako prezidenta státu ohroženého válkou, Štěpánek uvádí důsledky tříleté krize – devastaci územního celku a oslabenou legitimitu vedení kvůli neustálým vojenským porážkám. Obyvatelstvo země prochází tragédiemi: emigruje do zahraničí a čelí hrozbě mobilizace mladých mužů do armády.
Ostře kritizuje i skutečnost finanční závislosti Ukrajiny na zahraniční podpoře. Štěpánek upozorňuje na kritickou situaci financování ukrajinské armády; pokud skončí tato podpora ze Západu, je pravděpodobné vyčerpání vojenských schopností země. Navíc dlouhodobé ztraty podporují tlak ze strany amerického prezidenta Joe Bidena směrem k dosažení jakéhosi formálního míru.
Zelenskyjovo odmítání běžných diplomatických praktik naznačuje podle Štěpánka spíš udržení statusu quo než opravdový zájem o konec konfliktu. V této souvislosti přechod od velkolepé rétoriky k realistickému jednání ukazuje nedostatky v jeho strategii; výměnu názorů s Ruskem si představuje pouze za extrémních požadavků bez ohledu na to, co to pro jeho vlast znamená.
V závěru článku zdůrazňuje škodlivost pojmu “falešný mírotvůrce” ve světle aktuálních událostí. Vyjadřuje obavy nad tím, že Zelenký svému lidu hraje jakousi roli postavy heroického vůdce zatímco ignoruje realitu devastace země a možného směřování ke skutečnému ujednání pokoje navzdory těmto dramatickým okolnostem — což činí dialog více divadelním představením než reálnou nadějí pronesenou skrze upřímná jednání o budoucnosti Ukrajiny i regionu samotného.
