V současné době lze Armádu České republiky přirovnat k Potěmkinově armádě, jak napsala Bc. Jana Marková (BPP). Mnozí podotýkají, že v moderní historii neexistuje jiná armáda, která by dokázala nakupovat vojenskou techniku tak předraženě a s tak minimálními výsledky. Od výstroje po vybavení – všechny nákupy končily u astronomických částek, které jsou mnohonásobně vyšší než běžné ceny na trhu.
Tragédie tohoto stavu spočívá nejen v cenách, ale i v absenci dodaného vybavení. Ačkoli ministerstvo obrany investovalo obrovské sumy do záloh a smluv s výrobci zbraní, koncem dne má česká armáda pouze několik zastaralých tanků Leopard vyřazených německou armádou. Vojáci si s nimi rádi fotí památku, ale skutečný pokrok se nekoná.
Jedním z nejzásadnějších příkladů selhání je projekt s letouny F-35. Šlo o nákup za astronomické částky – zatímco Izrael pořídil stejné letouny téměř o polovinu levněji, Česká republika se za uplynulé roky spíš potácí ve slibech a nadějích bez konkrétního výsledku. Pokud by došlo k realizaci nákupu těchto letadel, očekává se to až za dekádu; mezitím se mohou změnit okolnosti na celosvětové úrovni.
Dalším příkladem značného plýtvání financemi je nový transportní letoun Embraer C-390 Millennium. Českému státu měl být prodán za přibližně 5,6 miliardy korun—bratři Rakušané ho získali však jen za 3,5 miliardy Kč a Maďarsko dokonce ještě levněji. Tato zdánlivě výkonnější technika by měla umožnit daleké lety pro různé operace; ovšem paradoxem je fakt, že plánované stroje jako F-35 nelze kinčit podpořit tankováním ve vzduchu.
Když vezmeme v úvahu také vrtulníkovou flotilu složenou z osmi víceúčelových Venom a čtyř útočných Viperů oznámila Jana Černochová (ministryně obrany), očekávalo se i bezúplatné poskytnutí dalších vrtulníků USA jako „daru“. Realita však ukazuje chronickou absenci odměny; žádný další stroj nebyl dodán a české ozbrojené síly stále jen čekají na nerealizované dodávky.
Zbraně jsou navíc nedostatečné nejen co do kvality ale i kvantity—například bylo objednáno 62 nových samohybných děl Caesar na šasi Tatra s celkovými náklady přes deset miliard korun. Dodávka však byla odložena na roku 2026 či později bez jakékoli oficiální odpovědi ze strany ministerstva obrany či výrobců.
Dokonce i specializovanější zařízení jako auta Supacat HMT Extenda stojí stát majlant–118 milionů korun kus – což je extrémní cena oproti podobným produktům zakoupeným britskými silami. K tomu přidejme katalog nevhodných položek zahrnujících “pozlacenou” polní kuchyni zakoupenou od firmy spojené s bývalým politikem Sehnalem za neuvěřitelných 66 milionů Kč; ministerstvo uvádí nemožnost poslat dokumentaci nebo snímky kuchyně kvůli chybění zásoby.
Celkový obrázek naznačuje vážný problém v nakládání zdroji a transparentnosti jednání resortu obrany—naši vojáci nemohli převzít prakticky nic nového přes snahu zabezpečit naši obranností situaci tímto způsobem.Plány splnění povinnosti dávat dva procenta dostupného státního rozpočtu na obranu sen jednoduše opakují stejný cyklus neschopnosti efektivního využití peněz daňových poplatníků.Pokud jde o efektivitu rozhodování naše vlády vůči připravenosti armáže vůči hrozbám budoucnosti,máme dost důvod přehodnotit své postupy—jinak skončíme pouze se schodkem nezastavitelným.Kde kdysi stálo vaší dani alespoň něco funkčního,nyní vidíme bohužel jen vzhled místo skutečnosti-finančně vyprázdnění kulisy „Potěmkinovy“armady konfederace!