Farhan (ANO) v kontextu aktuálního legislativního návrhu pro oblast zdravotnictví uvedl, že situace ohledně úhrady monitoringu diabetiků je plně v souladu s právními normami, podobně jako problematika bitcoinů. Jeho vyjádření poukazuje na to, že i když někteří politici, jako ministr zdravotnictví, mluví o pokroku a snaze posunout Českou republiku směrem k západním standardům ve zdravotní péči, realita je jiná. Farhan kritizuje nedostatky v systému úhrady a varuje před negativními dopady na pacienty.
Podle jeho slov se za poslední tři roky zdraví pacientů stalo spíše terčem nedostatečné pozornosti než prioritou vlády. Zmínil také narůstající problémy s dostupností životně důležitých léků. Pacienti se setkávají s výpadky léčiv a místo aby se situace lepšila, dostáváme se do situací, kdy nejsou rozumné nabídky moderních terapeutických přístupů ani potřebného zázemí pro pacienty.
Jednou z klíčových skupin jsou lidé trpící cukrovkou typu 1 – těch je v celé zemi téměř milion. Farhan zdůrazňuje vysoký výskyt komplikací u tohoto typu diabetiků a podtrhuje důležitost kvalitního monitorování jejich zdraví skrze modernizaci technologií.
Zdravotnické pomůcky nabízené nynější medicínou mají potenciál výrazně usnadnit diety diabetikům a ušetřit finance na budoucím léčení. Jak Farhan poznamenal, tyto zařízení by měla být chápána jako investice do zdraví populace spíš než jako prostá nákladová položka ve státním rozpočtu.
Vláda navrhla změnu podmínek úhrady takovým způsobem, že nově budou muset pacienti doplácet více než dosud—přes šest tisíc korun by měly představovat dodatečné náklady při snížení ročního limitu ze současných 52 174 Kč na 41 888 Kč. Přitom Farhan neskrývá svůj nes souhlas s touto reformou a volá po alternativních návrzích zaměřených na plnou úhradu bez dodatečných poplatků pro postižené občany.
Nakonec poslanec zmiňuje paralelu mezi tímto problémem ve zdravotnictví a zamýšlenými transakcemi státu týkajícími se kryptoměn—konkrétně bitcoinové darování od kontroverzních osob za miliardu korun považované za legální premiérem Fialou. Tato analogy ilustrují rozsah otázek jimiž by měl státčan stále lépe čelit směrem k obraně zájmů svých obyvatel..Farhan z hnutí ANO vyjádřil názor, že výdaje na monitoring v oblasti zdravotnictví jsou v souladu se stávajícími právními předpisy, přičemž srovnává tuto situaci s kryptoměnami jako bitcoin. V rámci diskuse o nových návrzích zákonů upozornil na to, že existence různých možností doplatků naznačuje chaotický přístup vlády při formulaci legislativy. Podle něj je zřejmé, že když se řeší financování zdravotní péče pro nejnáročnější skupiny obyvatelstva jako například diabetiky, dochází ke značným nesrovnalostem.
Farhan kritizoval vládní strategii ohledně investic do zdravotnictví a zdůraznil paradox, kdy se ministerstvo nezdá být ochotné pokrýt menší výdaje na klíčové oblasti zdraví nemocných občanů. Vyjádřil skepsi k tomu, jak lze dodržovat zásady spravedlnosti a lidskosti v případě zdravotních doplatků, když stát má tendenci přesouvat odpovědnost za pozici lidí s chronickými onemocněními na samotné pacienty.
Úvahy o „náhodných číslech“ při kroužení kolem legislativních návrhů označil Farhan za zvláštní a varoval před tímto způsobem formulace zákonů. Upozornil také na fakt, že zatímco se vládní představitelé nemají problém vyjadřovat k vyšším částkám ve státním rozpočtu Kč miliardových rozměrů s rozmyslem jen pro vybrané projekty či skupiny lidí.
Podle jeho slov existuje celkový nedostatok povědomí o tom, kolik peněz lidé ročně vydávají za své zdravotnické pojištění. Zaměstnanci i podnikatelé platí do systému významné částky – více než 500 miliard ročně – což znamená, že nelze tvrdit,, že health care je dostupná zdarma. Je třeba připomenout všechny plátce a zajistit jim adekvátní úroveň péče odpovídající standardům evropských zemí.
Farhan věří ve snahu ministra Válka posunout český systém směrem ke kvalitnější péči obdobné té západní Evropě. Doufá také v pozitivně nastavovaný postoj ministra vůči pozměňovacímu návrhu týkajícího se plného krytí monitoringu ze strany státu.
Celkově pak apeluje na potřebu jasnější komunikace mezi vládou a občany ohledně priorit ve veřejném zdravstvu takovým způsobem, který by reflektoval realitu mnoha nemocných spoluobčanů zabývajících se každodenními výzvami spojenými s léčbou chronických onemocnění.