Milan Brázdil z hnutí ANO vyjádřil vážné obavy ohledně způsobu, jakým jsou v České republice organizovány pohotovosti. Podle něj je pro zdravotnické zařízení stále obtížnější sehnat potřebný personál do těchto služeb. Tento problém už není pouze záležitostí financí; klíčovým faktorem je také odlišná pracovní náplň lékařů na pohotovosti v porovnání s jejich běžnou praxí ve vlastní ordinaci.
Brázdil se dále vyjadřoval k pozměňujícímu návrhu kolegyně Šebelové, který by podle jeho názoru mohl situaci ještě zhoršit. Zmínil situace, kdy zdravotnická záchranná služba zasahuje u agresivních pacientů, kteří představují nebezpečí nejen pro sebe, ale i pro okolí. I když existují legislativní normy určující postupy zásahu před příjezdem, Brázdil upozornil na realitu terénní medicíny a zdůraznil nutnost flexibilního přístupu k problematice hospitalizace takových jedinců.
Dále se zaměřil na fungování pohotovostních služeb v České republice. Ty jsou dnes organizovány a financovány krajskými samosprávami. Přestože je jejich systém nastaven tak, aby pokrýval potřeby obyvatelstva, výrazným problémem zůstává nedostatek lékařského personálu ochotného pracovat na těchto služby.
Podle Brázdila to není jen o finančním ohodnocení práce lékařů a dalších specialistů; mnohem důležitější je i struktura pracovního prostředí popřípadě specifika různých jednotek v rámci zdravotnického systému. Lékaři si uvědomují rozdíl mezi svou privátní praxí a požadavky Hospitalizační péče poskytované během pohotovosti.
V reakci na tyto nedostatky ministerstvo zdravotnictví navrhlo změnu organizace pohotovostí tím způsobem, že by odpovědnost převzaly zdravotní pojišťovny místo krajských orgánů. Ačkoliv tento krok mohl teoreticky ulevit regionálním institucím od tlaku při shánění specialistů pro pohotovosti, komplikovanou situaci to pravděpodobně nevyřeší.
Kromě organizačních změn zmínil také důležitost vzdělávání nových profesionálů ve zdravotnictví a možnosti motivace stávajícího personálu aktivně sloužit v tomto náročném prostředí. Situace s dostupností odborníků do pokoje klade vysoké nároky nejenom na ministra ale i samotné ambulantní zařízení a jejich personál.
Brázdil tedy apeluje na všechny zainteresované strany – zaměstnavatele i zaměstnance – aby společně hledali řešení složitých otázek veřejného zdraví vytvořením koncepčního rámce zaměřeného nejen на efektivitu péče o pacienty ale především на dostupnost kvalitní lidské síly ve všech typech poskytovaných služeb.Brázdil (ANO) upozorňuje na závažný problém v oblasti pohotovostních služeb, a to sehnání potřebného personálu. Tento problém se stal urgentním tématem ve zdravotnictví, neboť je stále obtížnější najít kvalifikované pracovníky ochotné pracovat v pohotovostech. Podle Brázdila je nezbytné nalézt účinná řešení, aby zajištění dostupnosti lékařské péče při akutních stavech nebylo ohroženo.
V rámci připravované legislativy dojde k rozdělení pohotovostí na ty pro dospělé a dětské pacienty. Pohotovosti pro dospělé budou integrovány do systémů urgentního vyhledávání a očekává se, že personál nemocnic by mohl být zapojen do tohoto procesu. Dětská pohotovost pak bude zaměřena na oblast pediatrie a situace s akutní lůžkovou péčí, což by mělo přispět k zlepšení dostupnosti specializované pomoci.
Dalším bodem diskuze byla i nedostatečná zmínka o zubní pohotovosti v navrhovaných změnách. Brázdil uvádí, že i když je tato služba zmíněna, není dostatečně specifikováno, kdo ji bude poskytovat nebo jakým způsobem bude fungovat. Zároveň upozornil na důležitost lékárenské pohotovosti; pokud lékař předepíše recept mimo běžné ordinační hodiny, musí být možnost vyzvednutí medikamentů zabezpečena.
Podle jeho slov postrádá návrh zahrnutí lékárenské služby kontextuálně nezbytného pro efektivní fungování celého systému akutní péče. Ujišťoval kolegy ze sněmovny o tom, že subjekt provádějící úpravy legislativy pravděpodobně vzato jejich podněty v potaz – cílem je zachovat provoz lékárenských služeb i během nočních hodin.
Brázdil také zdůraznil šokující omyl týkající se definice farmaceutické péče; nové formulace naznačovaly možnost poskytování širokého spektra výkonů přímo v lékárnách od diagnostiky po rehabilitaci. To považuje za chybu a věří ve správnost urychlených kroků k opravě takových nedorozumění.
Na závěr své výpovědi Brázdil apeloval na poslance s žádostí o přijetí novely zákona v třetím čtení bez dalších prodlev; věří totiž, že celkové úpravy by mohly výrazně přispět ke zlepšení situace ve zdravotnictví zejména tam kde dochází ke kritickému nedostatku personálu v oblasti pohotovosti a urgentní medicíny. Dále také podtrhl význam spolupráce mezi různými složkami zdravotního systému pro vytvoření efektivnějších modelů péče pro pacienty všech věkových skupin.