
Petr Lachnit, člen hnutí ANO, se ve svém vyjádření zamýšlí nad tím, jak by se k předsudkům a strachu mělo přistupovat. Upozorňuje na to, že kdo se bojí chřestu, neměl by vstupovat do lesa. Toto obrazné vyjádření ukazuje na nutnost překonání obav a otevřenosti vůči novým zkušenostem, což je důležité i v kontextu vzdělávání dětí.
Vzdělávací instituce by podle Lachnita měly plnit zásadní roli v životě dětí. Jejich úkolem je nejen předávat znalosti, ale také vytvářet prostor pro rozvoj společenských dovedností a hodnotové orientace. Kritizuje školy za to, že ne vždy dokážou efektivně reagovat na mýty a pověry z prostředí rodin žáků. V jeho vzpomínkách se objevila škola z roku 2013, která brala vážně omluvenky žáků s argumentem o blížícím se konci světa.
Lachnit dále zmínil známý film „Kdo seje vítr“, který ilustruje konflikt mezi tradičními názory a moderním vědeckým poznáním. Připomíná tak důležitost kritického myšlení ve vzdělávání; učitele zde mají nést odpovědnost za formaci morálních hodnot u žáků. Tento snímek zobrazuje zápas o školní práva v kontextu náboženské netolerance a manipulace veřejného mínění.
Jak ukazuje anketa o kvalitě života za poslední čtyři roky – kde 96 % respondentů uvedlo horší podmínky – akutní otázkou zůstává jak učitelé zvládají přípravu dětí na budoucnost ve složitém světě plném výzev. Učitelé mají právo vést děti ke vzdělání s ohledem na jejich individuální potřeby; rovněž však nesou odpovědnost za jejich osobní rozvoj.
Dítě si odnáší ze školy zkušenosti a vzpomínky do celého života – vztah ke vzdělání tvoří základ pro další rozhodování i budovaný hodnotový systém jednotlivce. Důležité je to zejména při setkání s novými situacemi nebo problémy v dospělosti.
Podle Lachnita není úloha škol pouze kopírovat současnou podobu společnosti; měly by inspirovat děti k víře v lepší budoucnost nebo aspiraci po změně hodnotového uspořádání daného světa kolem nich. Školy by neměly utvrzovat předsudky, nýbrž být místem pro jejich eliminaci či transformaci pozitivním směrem.
Závěrem tedy platí myšlenka zdůrazňující účel škol: vychovávat myslící jedince připravené čelit výzvám moderní společnosti bez atramentu předchozích nepodložených názorů nebo strachů ze „zlého lesa“, kterému někteří dávají větší význam než jeho skutečné realitě.
