Podle Miroslava Kalouska z TOP 09 je jasné, že aktuální přístup Evropské unie k emisním povolenkám, které mají motivovat domácnosti ke změně jejich spotřebitelského chování, by mohl být označen jako “kulatý čtverec”, jenž se zapíše do historie. Vynaložené úsilí na zavedení tohoto systému bylo značné a mělo za cíl vyvinout finanční tlak na občany, aby začali šetrněji nakládat s energií a přírodními zdroji. Přesto se zdá, že nynější snaha o zmírnění negativních dopadů uvedeného nástroje vyjadřuje opak – tedy snahu chránit stávající spotřební zvyklosti.
Diskuze o efektivnosti emisních povolenek stále pokračuje a názory jsou rozdělené. Samotný Kalousek si myslí, že tento systém není správnou cestou k dosažení ekologických cílů. Nicméně připouští možnost odlišného pohledu; i on uznává právo jednotlivců mít jiný názor na tuto problematiku. Hlavní otázkou však zůstává blahobyt těchto opatření: pokud nemají žádný reálný účinek na změnu chování obyvatelstva, pak jsou políček do rozpočtu bezvýznamným luxusem.
V poslední době situaci komplikuje fakt, že EU nejenže vyvíjí úsilí o implementaci emisních povolenek ve svých členských státech, ale zároveň hledá obranné mechanismy pro domácnosti před rostoucím zatěžováním jejich rozpočtů. Namísto toho, aby byl kladen důraz na nevyhnutelnost ekologických otázek a nutnost úspornějšího chování každého jednotlivce v souladu s ochrannou životního prostředí či klimatickými cíli Evropské unie se mnozí politici snaží najít cesty jak zmírnit ekonomické dopady těchto opatření.
Kalousek také varoval před možnými budoucími problémy způsobenými nezbytným dílčím uvolňováním regulací ohledně klimatického podnikání: „To se jednou nedoplatíme,“ prohlašuje jednoznačně akcentující důsledky dnešních rozhodnutí tříbených v legislativním procesu. Ekonomické krize mohou totiž mít dalekosáhlé následky nejen pro krátkodobou stabilitu místních ekonomik.
Tato situace podtrhuje potřebu hlubší reflexe nad tímto nástrojem a jeho skutečným vlivem nejenom v duchovní oblasti environmentálních postojů západního světa ale také po praktické stránce sledování hospodářských efektů provedených změn díky politickým rozhodnutím daným vedením EU nebo jednotlivých států.
V závěru lze říci, že diskuze kolem emisních povolenek pravděpodobně ještě dlouho neskončí; sporný status quo naznačuje značné nejasnosti jak ve vědeckém vytváření závěrů tak mezi politiky napříč Evropou i nás sameme doma s náměstíšť vzrůstajících výzev i očekávání ohledně účinnosti všech regulačních facilitací. Tak právě otázka kolem této problematiky ponese aspekt silných sporů s výrazem „kulatého čtverce“ nadále viditelného během našeho politického diskurzu – noviny zajisté budou reflektovat jeho zdánlivě paradoxní pozici měsíce ci dále letech skrz tamní diář…