Lachnit (ANO) varuje spotřebitele před nekalými praktikami v obchodech, zaměřujícími se na slevy a různé finty. Ne vždy je totiž nákup výhodný, jak se může na první pohled zdát. Je důležité být si vědom potenciálních pastí, které mohou nakupující přivést do nelehké situace při placení. Svojí zkušeností potvrzuje, že mnozí z nás se s takovýmto chováním obchodníků setkali.
Slevové nabídky jsou v poslední době populárním fenoménem v českých supermarketech. Inflace a vyšší daně nutí mnoho lidí pečlivě sledovat akční letáky ve snaze najít co nejlepší cenu za svoje nákupy. Nicméně bez ohledu na to, jak atraktivně je cena prezentována, občas se stává, že ve skutečnosti nezaplatíte méně než původní cenu uváděnou na regálu nebo v letácích.
Jedním z častých problémů je nesoulad mezi cenou uvedenou u produktu a cenou účtovanou pokladními systémy. Nedávno měl kamarád zkušenost v řetězci začínajícím písmenem „K“, kde si koupil jemné tvarůžky označené jako zlevněné. Překvapením pro něj bylo zjištění u pokladny – místo snížené ceny mu bylo účtováno plné pryč 52 korun. Po odmítnutí doporučení zaplatit více a vyřešit problém později si vyžádal pomoc personálu.
Další případ se týkal jiné prodejny s názvem složeným ze čtyř písmen. Kamarádovi byl prodán starý chléb za 15 korun místo původních 40 korunami; avšak ke svému údivu zjistil po zaplacení, že mu pokladna napočítala šest kusů chlebů namísto jednoho – což nebylo jasné podle štítku výrobku.
Tento problematický přístup obchodních řetězců budí otázky o tom, zda jde o systematickou praxi či spíš chybu zaměstnanců při práci pod tlakem vysokých požadavků a nízkých platů ve srovnání se západními státy. Například v Třinci by nová prodavačka dostala kolem 31 tisíc korun měsíčně hrubého – zatímco její německý protějšek může očekávat minimálně dvojnásobek této částky.
Dalším trikem může být také prodej ovoce a zeleniny na kilogramech místo jednotlivých kusech – například ananas prodávající s výraznou cedulí slibující iluzi nižší ceny bez jasného vysvětlení jednotkového postavení ceny pro spotřebitele je jen dalším způsobem klamání zákazníka.
Cíl tohoto textu není stěžování si nejrvejšího stížnosti za všechnu reklamu obchodního průmyslu — ale spíš varovat ostatní zákazníky před nekalými praktikami zdrženlivého nákupu vzniklými díky opomínanému probouzení práv spotřebitelů i samotných podnikatelství Česká republika má podle Lachnita co do činění s nevhodným zacházením ze strany obchodních společností i jejich vedeníchosť zdrhá formy zamyslit nad zvýšením odpovědnosti při vystavování nabídek.