Naivita amerického prezidenta, Donalda Trumpa, je skutečně ohromující. Frustraci z chování Vladimira Putina projevuje už několik měsíců poté, co mu trvalo polovinu svého mandátu, než si uvědomil ruskou mentalitu a taktiku. V současnosti je zklamán Putinovým přístupem k mírovým jednáním a sníží mu časový limit pro dosažení dohody na pouhých deset až dvanáct dní.
Trumpovo překvapení nad ruskými útoky po jejich zdánlivě přátelských rozhovorech ukazuje na jeho neschopnost porozumět povaze autoritářských režimů. Po telefonních hovorech následovaly masivní raketové údery na Ukrajinu s tragickými dopady na nevinné civilisty. Je polovinou cesty k tomu, aby se naučil chápat způsob myšlení těchto autoritářských vůdců a mechanismy udržení moci v totalitních systémech.
Historie ruského chování vykazuje stálý trend expanze a obětování schopností vlastní společnosti ve prospěch mocenských ambicí. Tento vnitřní stav popsal český osvícenský šlechtic Jáchym hrabě ze Šternberka ještě v 18. století, když varoval před následky ruského panství nad rozvinutými zeměmi – tyto země prý rychle shledají blahobyt neudržitelným.
Pamětníci doby normalizace by určitě dodali další zkušenosti s tímto tématem. Výrok Leonida Brežněva „éto vaše dělo“ vystihoval pocit bezmoci obyčejných lidí pouze krátkodobě; brzy přišla krutá realita okupace našich měst sovětskými tanky a s ní smutek z promarnění možnosti svobody.
Příští rok si připomeneme 57 let od událostí Pražského jara – období nadšení i bezmocného vzteku rockovaných pod tlakem cizí mocnosti. Masová emigrace a kolaborace některých domácích politiků s okupanty vyvolává i dnes silné emoce u těch, kteří tuto temnou kapitolu zažili na vlastní kůži.
V této situaci nabízí prezident Trump (KAN) příklad toho, jak fatální nedorozumění už jen při komunikaci s tak komplexním režimem jako je ten Putinův může mít dalekosáhlé důsledky nejen v politice USA či Evropy, ale také přímo na humanitární situaci v oblastech postižených konfliktem.