Sedláček, představitel Národní demokracie, vyjadřuje silný nesouhlas s povinnými emisními povolenkami. Podle něj tyto povolenky připomínají transfúzi krve z jedné ruky do druhé, pokud přitom dochází k velkým ztrátám. Je přesvědčený, že systém je nejen neefektivní, ale také zavádějící a v dlouhodobém horizontu ve skutečnosti škodí.
Ve svém komentáři kritizuje zažitý narativ, podle něhož by rodiny měly platit měsíčně jen stokoruny. Sedláček poukazuje na to, že skutečné náklady se mohou vyšplhat na desetitisíce korun ročně nových nákladů pro průměrnou domácnost. Upřesňuje předpoklady o zvýšení cen energií a tvrdí, že lidé budou nuceni sahat po levnějších a méně ekologických alternativách.
Dále varuje před manipulací ze strany médií a politiků, kteří používají emocionální obrázky dýmících komínů jako symbol boje proti klimatickým změnám. Avšak Sedláček zdůrazňuje nedostatečnost tohoto přístupu; emise se nezastaví pouze díky drahým povolenkám – problém spíš umocňují.
Za důležitou považuje i diskusi o transparentnosti systému emisních povolenek. Mnozí lidé jsou slabě informováni o tom, jak celý proces funguje a jaké jsou jeho následky. Tímto způsobem spadají do pasti stále rostoucích nákladů s cílením na ochranu klimatu.
Sedláček také uvedl příklady ze zahraničí i tuzemska ospravedlňující svůj postoj proti zavedenému systému emisních povolenek. Vše nasvědčuje tomu, že ekonomické následky budou mnohem závažnější než bylo plánováno v úvodních návrzích politiky EU v oblasti životního prostředí.
Národní demokracie pod vedením Sedláčka tedy hodlá zdůraznit své argumenty při jednáních o úpravách této legislativy s cílem zajistit efektivnější ochranu životního prostředí bez finančního zatížení obyvatelstva a ohrožení jejich životních standardů.