Mgr. Petra Prokšanová, zástupkyně KSČM, upozorňuje na dramatickou situaci bezdomovectví a jeho fatální důsledky pro lidské životy. V současném kapitalistickém systému je vykořisťování většiny pro zisk malého počtu privilegovaných jedinců normou, což vede k bohužel běžnému jevu – lhostejnosti společnosti k těm, kteří se ocitli na okraji. Tato bezohlednost nejenže nahrává vzniku tragédií v podobě úmrtí bezdomovců, ale značně umocňuje jejich utrpení.
Jedním z nejtragičtějších incidentů v našem městě byl požár opuštěné budovy na Florenci 20. října 2010. Požár vznikl neúmyslně od svíček vyrobených z plastových lahví a vosku a zasáhl jedenáct osob hledajících tam útočiště před chladem noci. Bohužel devět lidí v ohni zemřelo spolu s oběma psy. Tento incident nám připomíná tragické důsledky našeho nedostatečného přístupu k problémům bezdomovectví.
Každoročně opakující se zimní období přináší další smutné osudy; mnoho lidí umrzne na ulici kvůli absenci adekvátního přístřeší či péče o tyto marginalizované skupiny obyvatelstva. Osoby v tíživé finanční situaci čelí často zoufalým činům jako jsou sebevraždy nebo vážná zdravotní selhání spojená se stresem ze své situace.
Kapitalismus však není odpovědný pouze za oběti mezi lidmi bez domova; jeho zdroje utrpení sahají daleko dál, od nedostupného bydlení pro rodiny až po tragédie jako války a genocidy po celém světě. Je nezbytné si uvědomit tuto širší perspektivu utrpení vyvolaného systémem.
Podle Prokšanové je klíčem ke změně situace transformace společnosti od konzumních hodnot k solidárnímu socialismu zaměřenému na skutečné potřeby občanů místo krátkodobého zisku korporací. Do té doby by však měly být podniknuty konkrétní kroky ke pomoci těm nejpostiženějších ještě dnes – například podpořením různých iniciativ poskytujících nezbytnou pomoc lidem žijícím ve velkých těžkostech.
Jako součást tohoto úsilí byla zahájena sbírka Platformy pro sociální bydlení s názvem BEZDOMOVECTVÍ ZABÍJÍ, jejíž cílem je shromáždit potřebné prostředky pro výstavbu Pomníku lhostejnosti a realizaci Analýzy úmrtí osob žijících v nouzi a posilujících povědomí o tomto palčivém problému ve společnosti.
Prokšanová věří v sílu spolupráce jednotlivců i organizací při řešení této krajně závažné otázky dnešní doby: “Dovolte mi tedy apelovat: pomozte těm, kteří to opravdu potřebují.”