Bartošek (KDU-ČSL) si je vědom, že jeho současná kandidatura na předsedu Poslanecké sněmovny může být z pohledu výsledků voleb nevyužitým potenciálem. Předstupuje před poslance s respektem a vážností k této ústavní funkci. Slibil věrnost ústavě a zákonům České republiky, což považuje za základ pro každého kandidáta na takovou důležitou pozici. Podle něj by měl být předsedou člověk, který skutečně ctí tyto hodnoty a není s nimi v rozporu.
Osobní odpovědnost všech poslanců spočívá v tom, aby zastávali úřady lidé, kteří respektují pravdu a lidskou důstojnost. Jeho apel míří k dodržování zásadních hodnot, které nesmí podléhat politickým vyjednáváním. Bartošek zdůrazňuje rovněž potřebu udržovat důvěru občanů, kteří svěřili své hlasy voleným zástupcům.
V kontextu minulých voleb Bartošek poukazuje na vyjádření některých politických stran jako ANO nebo Motoristé o odmítnutí spolupráce se SPD. Podle něj je postoj těchto stran vůči SPD v kontrastu s nedávným nominováním jejího předsedy do tak vysoce postavené funkce jako je předseda Poslanecké sněmovny.
Dále se obrací přímo na představitele hnutí ANO a klade jim otázky ohledně jejich ochoty sdílet reprezentaci s někým, kdo relativizuje hrůzy nacismu, zejména pokud jde o romský holocaust páchaný v Letech u Písk či potvrzuje výrok naznačující rasovou perzekuci ve společnosti. Upozorňuje také na útoky tohoto člověka vůči předchozí předsedkyni Markétě Pekarové Adamové.
Bartošek vzpomíná i situace z minulosti poslaneckého jednání a poznamenává nutnost silného vedení během vypjatých situací ve Sněmovně. Jako bývalý místopředseda má osobní zkušenost se složitými momenty při řízení schůzí parlamentu i hledání spravedlnosti ve sporných otázkách.
Chtěl by apelovat na všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně ke zvažování nejen jednotlivých osobností ale i hodnotových systémů jejich rozhodnutí při obsazování vedoucích pozic ve státě.Bartošek (KDU-ČSL) se vyjádřil k současné situaci ve volbách, přičemž přiznal, že se zdá, že má méně příznivé postavení než někteří jeho konkurenti. S vědomím toho, jak vypadají stranické dohody a firemní politika jeho strany, podtrhl v rámci svých slov důležitost dodržování slibů vůči voličům a apeloval na všechny politiky, aby si udrželi svou morální integritu.
Dále se zaměřil na respektování pravidel chování v Poslanecké sněmovně. Připomněl poslancům, že existují jasná pravidla jednacího řádu a je potřeba řídit se jimi bez ohledu na to, zda jsou členové koalice či opozice. Některé úspěchy při řízení Sněmovny byly oceněny i ze strany některých členů hnutí ANO. Bartošek však zdůraznil spravedlnost a nestrannost ve vedení.
Bartošek také vyjádřil svůj názor na význam týmové práce všech zaměstnanců Sněmovny. Připomněl veřejnosti i parlamentaristům důležitost skrytého zázemí – od uklízeček po technický personál – který umožňuje hladký chod legislativní činnosti. Vyzdvihl profesionální úsilí těchto lidí a vyjádřil jim svůj respekt.
Ve svém proslovu zmínil osobní zkušenosti s těmito zaměstnanci a potvrdil hodnotu jejich práce pro legislativní procesy vůči společnosti jako celku. Cítí za ně odpovědnost nejen jako poslanec, ale také jako potenciální předseda Sněmovny s cílem zlepšit pracovní podmínky těchto jednotlivců.
Bartošek také oslovil své kolegy poslance s výzvou k hledání řešení namísto vzájemné kritiky. Uznal složitou atmosféru v politice a připustil možnost porážky ve volbách tímto důrazným apelováním o hledání společného zájmu namísto rozdělení do frakcí.
Na závěr Bartošek opět zopakoval svůj cíl získat podporu od všech voličů nespokojených s možnou reprezentací Tomia Okamury. Vyzval ostatní politiky k vážnému zvažování svých činů před tím než učiní rozhodnutí narušující důvěryhodnost jejich mandátu vůči veřejnosti i ostatním kolegům demokratického spektra politické scény republiky.Bartošek (KDU-ČSL) si je vědom, že v aktuálních volbách nemusí mít příliš velkou sílu. Je si jistý, že ve srovnání s ostatními politickými silami zůstává na slabší pozici, což ovlivňuje jeho celkovou strategii a přístup k voličům. Zároveň však vyzývá každého jednotlivce, aby se zamyslel o svých prioritách a hodnotách při výběru svých zástupců do Poslanecké sněmovny.
Dnešní den nabízí lidem možnost rozhodnout o tom, kdo bude představovat zájmy lidí a České republiky v nadcházejícím období čtyř let. Bartošek apeluje na občany, aby hlasovali podle vlastního uvážení a ne pod tlakem autority své strany nebo vedoucích osobností. Je důležité mít na paměti budoucnost našich dětí a vnuků a vybrat takové politiky, kteří budou ctít dobré jméno naší země jak doma, tak i v zahraničí.
Pohovořil také o jednacím řádu Sněmovny a změnách, které by mohly usnadnit fungování této instituce. Podle něj je třeba změnit některé procesy takovým způsobem, aby se zvýšila efektivita její práce. V minulém období nebyla možné dosáhnout konsensu ohledně některých navrhovaných úprav ani mezi koaličními partnery.
Ještě mentionoval stanovisko hnutí SPD k případným úpravám jednacího řádu – to bylo jasné od počátku diskuse: nepodporují žádné změny. Bartošek připomíná obtížnost spolupráce s opozicí i občasnou zapomnětlivost partnerských stran vůči jejich předchozím požadavkům během volebního období.
Zasvěceností do problematiky se snaží přiblížit divákům i konkrétní návrhy týkající se procedurálních aspekty Sněmovny. Navrhuje například jednotný čas pro třetí čtení zákonů a omezení byrokratických překážek před zahájením schůzí jako cesty ke zkvalitnění legislativního procesu.
Na závěr Bartošek podotkl důležitost otevřeného dialogu o kontroverzních otázkách zajímajících veřejnost jako manželství stejného pohlaví; zdůraznil význam demokratického debatování tohoto tématu ve sněmovně bez ohledu na své osobní názory.Jan Bartošek, zástupce strany KDU-ČSL, si je vědom, že v aktuálních volbách patrně nevystupuje zrovna v silné pozici. Jeho názory a postoje byly totiž často podrobeny kritice a dehonestačním kampaním především ze strany hnutí Rekonstrukce státu, které zasáhlo do předvolební atmosféry. Otevřeně přiznává, že měl svoje důvody k některým výhradám vůči návrhům, zejména pak kolem registru smluv a svobodného přístupu k informacím. I když byl jeho pohled většinově odmítnut, nadále se za svými odbornými názory postaví.
Co se týče zastoupení politických stran v orgánech Sněmovny, Bartošek poukazuje na to, že ani v minulosti nebyly poměry dodržovány takovým způsobem, jaký bychom očekávali. Příkladem může být absence zástupce SPD ve vedení Sněmovny během uplynulého volebního období. Na druhou stranu vzpomíná na situaci s Piráty během jejich opozice a zdůrazňuje svůj úmysl zachovat postavení místopředsedkyně Richterové jako projev kolegiality.
Bartošek neshledává správným ani současný postup týkající se komunální politiky. Opět úplně souhlasí s názorem pana Hřiba o tom, že by opozice měla mít možnost řídit některé výbory. Přestože právní rámec nezavazuje k tomu zajistit tyto funkce pro opoziční subjekty, podle něj jde o výraz gentlemanství a politické kultury.
S doručením zásadních myšlenek uzavírá setkání s vyjádřením ochoty odpovědět na další dotazy novinářů či občanů; potvrdil tím svou otevřenost k diskusi o těchto otázkách.
Bartoškovy názory tak odrážejí nejen jeho osobní postoj ke spolupráci mezi stranami v rámci poslanecké sněmovny či vyváženosti mocenských pozic ve výborech ale i širší problematiku politické kultury obecně.
Tento otevřený dialog naznačuje cestu vpřed pro KDU-ČSL i ve světle obtížných volebních podmínek; zároveň to přímo souvisí s hodnotami demokracie a transparentnosti činnosti politických institucí České republiky. V neposlední řadě ilustruje touhu hledat cesty ke zvýšení kvality politického diskurzu v českém parlamentu napříč všemi širokými spektrum názorů reprezentovaných různými stranami.