Podle Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, senátorky za stranu NEZ, se v pátek před domem rodiny Rajchlových nekonala žádná shromáždění veřejnosti. Tento incident vyvolal diskuzi o ochraně základních lidských práv a nutnosti jejich dodržování v současné společnosti. Zwyrtek Hamplová zdůrazňuje, že ke klasické ochraně osobnosti musíme přistupovat s důrazem na ústavně zaručená práva všech občanů.
Politická kultura by měla být založena na slušnosti a respektu, což zahrnuje schopnost oddělit kritiku od urážek a pomluv. Zralý dialog je pro fungování demokratického státu zásadní – útočit na osobní život politiků nebo jejich rodin není akceptovatelné. Každý má právo být chráněn před neúměrnými útoky a soudy by měly tyto limity jasně definovat.
Zwyrtek Hamplová varuje před trendem, kdy se porušují základní normy slušného chování a lidé provádějí útoky bez jakékoli zodpovědnosti. Připomíná, že politické diskuse musí mít své meze a že by se mělo zabránit situacím, které vedou k narušení základních práv jednotlivců.
Nehumánní přístup některých veřejných činitelů k politickým protivníkům ukazuje nedostatek odpovědnosti za vlastní činy. Pokud dojde k porušení ústavních práv třeba prostřednictvím výstupů poslanců nebo jiných činovníků, musí existovat mechanismus obrany postihující tyto aktivity soudním řízením.
Podle Zwyrtek Hamplové je nutné stanovovat jasné limity pro to, co lze ve veřejném prostoru říkat nebo dělat beztrestně. Jestliže si někdo myslí, že může jednat neomezeně bez následků, zaslouží si tvrdý postih ze strany zákona – od omluv po finanční sankce až po trestní stíhání za vážná porušení.
Začínající tendence ignorovat lidská práva by mohla vést k odlivu slušných lidí z politického života – což vytváří prostor pro chaotické chování těch nejméně etických jedinců. Je proto klíčové nastavit normy chování v rámci represivního perimetru zákonodárství takovým způsobem, aby byl každý účastník veřejného života směřován k větší odpovědnosti za svá jednání.
Vybízí tedy ke změnám nejen ve slovníku politiky ale i ke kultivaci debaty jako celku; nikdo by neměl zapomínat na lidskost ani při vyjadřování nesouhlasu či kritiky vůči jinému názoru či osobním zkušenostem jakékoliv osoby včetně politiků samotných.