Jiří Čunek z KDU-ČSL ve svém vystoupení zdůraznil důležitost toho, aby prostředky poskytnuté na podporu Ukrajiny nebyly nesprávně využity či neputovaly někam, kde by mohly být obráceny proti Česku. Jeho kritika směřovala ke způsobu, jakým se utvářejí vize o pomocných akcích a duch solidarity, jež podle něj nedokážou plně reflektovat realitu mezinárodních vztahů.
Podporuje návrh kolegy Nytry po vyzvání vlády k zachování finančních přispění pro Ukrajinu na další rok. Považuje to za klíčové nejen pro udržení stability v regionu, ale také jako ochranu obyvatel České republiky. Vyjádřil se k tomu, že podpora by měla mít specifický plán a cíle, což dosud nebylo dostatečně zdůrazněno.
Podle Čunka je historicky známo, že žádná země neposkytuje pomoc bez očekávání nějakého prospěchu nebo výhody. Uvedl příklad USA a jeho dlouholeté pomoci státům jako příklad systému vzájemné spolupráce. Tato podpora často přichází s požadavkem na něco na oplátku – ať už jde o strategické území či ekonomické kontrakty.
Čunek také naznačil obavy ohledně situace v Evropě obecně i v České republice. Zmínil zde bezpečnostní problém a zaspání evropských států ohledně příprav na možné krizové situace. Vytkl politikům neschopnost jasně komunikovat s občany o zajištění jejich bezpečnosti a nutnosti případné mobilizace.
Upozornil rovněž na skutečnost, že fyzická obrana malé země může záviset i na zavedení povinné vojenské služby pro mladé občany. Podle něj není realitou dobrovolné nasazení ve vojenských operacích schopno zajistit dostatečnou obranu státu před hrozbami ze strany agresorů nebo jiných krizových situací.
Čunek tak vyslovil znepokojení nad možnostmi efektivního čelícího opatření vůči potenciálním nebezpečným dějstvím ve světě kolem nás — zejména tehdy, až bude pozdě jednat kvůli absenci politické vůle řídit potřebné reformy dříve než nastane krize sama o sobě.Senátor Jiří Čunek z KDU-ČSL vyjádřil svoji obavu, že peníze určené na pomoc Ukrajině by neměly skončit neefektivně a měly by být použity s rozmyslem. Je přesvědčen, že vláda musí předložit jasný plán, ve kterém odpovídajícím způsobem stanoví nejen výši pomoci, ale i očekávané návraty či záruky za investice do bezpečnosti a sociální podpory. Důležité je také zajistit, aby nedocházelo k jejich rozkrádání nebo únikům prostředků do oblastí, které by mohly dokonce státu uškodit.
V rámci diskuse o migraci se Čunek dotkl potřebnosti pracovních sil z Ukrajiny pro českou ekonomiku. Upozornil na to, jak klíčová je podpora těchto lidí v obtížných obdobích a jak důležité je rychle je začlenit do pracovního trhu. Migranti z Ukrajiny jsou podle něj přirozeně blízko k české kultuře díky jazykové příbuznosti a pravděpodobnost jejich úspěšné integrace do společnosti je proto vysoká.
Na druhou stranu se Čunek vyjádřil opatrně ohledně migrantů pocházejících z jiných zemí. Vnímal jako příklad problémy spojené s integrací různorodých kulturních skupin v zemích jako Francie či Německo. Z jeho pohledu není nutné přijímat migranty ze zemí s odlišnou kulturou nebo náboženstvím, pokud existuje alternativa v podobě pracovní síly z Ukrajiny.
K aktuálnímu usnesení týkajícího se migrace dodal, že ho plně podporuje a doufá v rychlou reakci vlády na tuto závažnou otázku. Stanovil termín 31. prosince jako zásadní pro rozhodnutí o této problematice; zároveň však bere na vědomí možnosti prodlení nového kabinetu při jednání o takto klíčových tématech.
Čunek svou kritiku nezaměřil pouze na vládní přístup k migrační politice; také zdůraznil potřebu bilaterálních jednání mezi státy ohledně kvality spolupráce při přijímání migrantů nebo poskytování pomoci těm nejpotřebnějším.
V závěru diskuse senátor poděkoval za prostor pro své názory a jasnou komunikaci svých myšlenek směrem ke vládním představitelům i veřejnosti ohledně důležitosti kompetentního počínání státu v oblasti pomoci Ukrajině i migračních otázek.