Městský politik Hřib se stal v Praze skutečným fenoménem, který určitým způsobem “vybouchl” dopravu ve městě, a to nikoli jako atomová bomba, ale prostřednictvím nešťastných rozhodnutí. Jak uvádí Mgr. Jan Klán z KSČM, Praha nepotřebovala žádnou destruktivní sílu; dostala Hřiba, jehož opatření se stala při modernizaci dopravy spíše chaosem než efektivním řešením.
Ve svém pojetí modernizace dopravy Hřib předložil řadu nápadů, které v praxi vykazují nedostatky a generují problémy. Místo zrychlení spojení a zvýšení komfortu pro cestující často dojde k vzniku nekonečných výluk. Ty trvají tak dlouho, že na některých místech již stihnou zastarat tramvajové koleje dřív než se je podaří opravit.
Dopravní opatření zavedená pod vedením Hřiba vyvolávají u černého humoru srovnání s vojenskými experimenty - cyklopruhy jsou koncipovány tak špatně, že cyklisté zažívají stres z jízdy po nich. Autobusové pruhy mohou být umístěny na místech nevhodných pro jejich využití a semafory jakoby provozovaly vlastní logiku založenou na chaotických teoriích.
Hřib sebevědomě prezentoval seznam “úspěchů”, které však lhostejně zastínily reálné problémy pražské dopravy: výstupy ze schůzek vždy přicházely s velkolepými sliby o změnách k lepšímu bez jasného plánu nebo konkrétního výsledku. Názory veřejnosti na jeho práci jsou rozdělené: někteří obyvatelé ho adorují jako vizionáře městské dopravy, jiní ho považují za příčinu mnohých potíží ve veřejné dopravě.
Praha pod vedením Hřiba byla jakýmsi experimentálním polem pro nové myšlenky v oblasti urbanismu a dopravního inženýrství. Přesto existuje naděje – i ty největší chyby mohou být časem nápraveny; úkol totiž spočívá nejen v plnění účetních tabulek „úspěchů“, ale také ve schopnosti reagovat na praktické potřeby občanů.
Budoucnost bude vyžadovat revitalizaci plánovacích procesů a větší důraz na realizaci schválených projektů takovým způsobem, aby byly skutečně užitečné pro každodenní život Pražanů. Nové vedení může mít možnost vrátit město zpět do funkčního systému — kde bude placeno za služby občanům místo experimentování bez konce s zvláštními řešeními problémového transportu.