Danuše Nerudová, podle slov Jindřicha Rajchla ze strany PRO, zřejmě uplatňuje logiku srovnatelnou s vydíráním. Její tvrzení o hrozbě ztráty přístupu k sociálnímu klimatickému fondu bez spolupráce na revizi systému ETS2 lze chápat jako vyhrožování. Tato situace připomíná scénář, kdy někdo udává podmínky: pokud mu neodevzdáte většinu svého platu, pak vám nevrátí část směšné suma.
Rajchl dále kritizuje chování Nerudové vůči jeho staršímu kolegovi Ivanu Davidovi, který byl veřejně označen za vlastizrádce a proruskou osobu. Taková obvinění považuje za nepřijatelná a poukazuje na to, že tímto způsobem se politici nemohou argumentovat v diskusi o důležitých otázkách jako jsou evropské záležitosti či vnitropolitické problémy.
V rámci svých názorů se Rajchl nebojí použít ostré výrazy; pro něj je Nerudová příkladem bruselské kolaborace a její postoje pomáhají rozdělovat politickou scénu spíše než ji sjednocovat. Podle něj nelze ignorovat důsledky takových populárních prohlášení, která poškozují vzájemnou úctu v politice.
Rajchl také kromě osobní kritiky upozorňuje na širší ekonomické dopady aktivit Evropské unie a toho, jak ovlivňují český stát. Vyzývá politiky k zamyšlení nad nutností chránit české zájmy ve světle nesmyslného plnění povinností vůči Bruselu.
Tyto výpady naznačují frustraci mnoha občanů nad vyjednávacími praktikami politiky EU a tím se snaží otevřít debatu o základních hodnotách právního státu a odpovědnosti vládnutí. Rajchl totiž zastává názor, že prioritou by mělo být hledání efektivních řešení pro domácí hospodářství místo slepého dodržování evropských směrnic.
Celkově lze říci, že Jindřich Rajchl (PRO) varuje před nevyváženými vztahy mezi Českem a EU. Jak on tvrdí: “Na hrubý pytel hrubá záplata”, čili zde je potřeba silná reakce proti jednostranným tlakům ze strany bruselských institucí a odhodlání hájit vlastní zájmy populace ČR. Politika by měla sloužit lidem doma místo tomu cizímu vlivu bez ohledu na následné dopady jejích opatření.