Mementem pro všechny, kteří stále hlasitěji bubnují na válečné bubny a halasně se chystají „táhnout na Rusa“. Přesně před dvě stě třinácti lety, 26. prosince 1812, totiž opustili poslední zubožení vojáci Napoleonovy Grande Armée s hanbou území Ruského carství.
Anketa Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?
Ano 93% Ne 5% Nevím / Je mi to jedno 2% hlasovalo: 23533 lidí
Takto neslavně skončilo tažení, zahájené dne 24. května 1812 překročením pohraniční řeky Němen jádrem obrovské spojenecké armády, v níž byli Francouzi ve výrazné menšině (necelých 20 % z celkového počtu). Její složení do značné míry geograficky kopírovalo rozložení současných členských zemí aliance NATO.
Původně čítala až 675 000 mužů. Podle odhadů se jich z Ruska vrátilo pouhých 70 000, z nich necelých 10 000 bylo jakž takž bojeschopných. Zbytek byly pouhé trosky lidských bytostí, zničené hladem, mrazem a tyfem.
A ačkoliv Napoleonovo ruské tažení tímto dnem formálně skončilo, samotná válka nikoliv. Jejím vyvrcholením byl až 31. březen roku 1814, kdy po porážce francouzských vojsk na kopci Montmartre vpochodovala spojenecká vojska v čele s ruským carem Alexandrem I. do Paříže.
Myslím, že je načase, aby si evropští politici v čele s partou kolem von Leyenové osvěžili své dějepisné znalosti. Historie totiž má tendenci se opakovat.
Psali jsme: Štefec (Stačilo!): Poslední pokus dostat Rusko na kolena
Štefec (Stačilo!): Raketově rostoucí vliv islámu mění celý kontinent Štefec (Stačilo!): „Zbraně pro Ukrajinu“, se pohybují za hranou etiky i zdravého rozumu Štefec (Stačilo!): Kolik vlastně existuje Českých republik?
