Mašek (ANO): Rakušan útočil, selhával a škodil. Tato slova reflektují čtyřleté sledování Víta Rakušana, které vedlo k zjištění, že se jeho chování a jednání jako politika často odchylovalo od základních hodnot lidské slušnosti. Místo aby podpořil konstruktivní dialog, zaměřoval se na útoky vůči ostatním a dehonestaci jejich práce. Mašek upozorňuje na to, že za takového překrucujícího chování odebral Rakušanovi podporu v politice.
Kandidatura Víta Rakušana na pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny narazila na jasný odpor jak veřejnosti, tak i politických kolegů. Mašek zdůrazňuje faktory jeho kariéry – nejenom neúspěchy v politice samotné, ale také problémy s etikou a lidským přístupem. Charisma není podle něj dostatečné pro výkon vaší funkce když je doplněno slabou pamětí a nedostatkem porozumění situacím.
Skandály spojené se stranou STAN i osobně s Rakušanem přinesly do české politiky chaos. Záhadné financování ze zahraničí či aféra “Dozimetr” ukázaly na problém uvnitř strany a jejího vedení bez odpovědnosti za chyby během minulých let. Dále se objevily otázky kolem nejvysokějších bezpečnostních postů i pokusy o vliv na policejní prezidenta bez ohledu na správnost těchto kroků.
Rakušanova veřejná vystoupení potvrzují tendenci využívat populismus ve spojení s jejich osobními útoky namísto racionální argumentace nebo konstruktivního přístupu k spolupráci jak uvnitř Sněmovny, tak mimo ni. Jeho styl komunikace vyvolává otázky o schopnostech vést důležité diskuse a nalézat konsensuální řešení potřebná pro společnost.
Co se týče mezinárodního zapojení Víta Rakušana do dění v cizích zemích – jako byla jeho účast demonstracích ve Slovensku – Mašek kritizuje tento krok jako ohrožení neutrality ministra vnitra při zachování národní bezpečnosti České republiky.Ta by měla být prioritou každého politika daného rezortu místo zasahujících aktivit ve věcech jiných států.
Na poli migrace pak vidíme další problém: nejasná stanoviska Vítka Rakušana k migračnímu paktu svědčí o tom, že nedokáže formovat jednotnou pozici ani přesně vysvětlit názory své strany k těmto otázkám. To je podle Maška zásadním selháním pro ministerstvo vnitra jako klíčovou instituci zajišťující národní bezpečnost.Mašek (ANO) vyjádřil své silné názory na ministra Rakušana, když ho obvinil z útoků, selhání a škodlivého chování. Podle něj ministr vnitra ve snaze vyhovět bruselským požadavkům zapomněl na potřeby občanů a neprezentoval jasnou strategii ohledně migračního paktu v Lucemburku. Místo toho dostáváme jen zavádějící fráze a chaotické myšlenkové vzorce v situacích, kdy by byla nezbytná pevná vedení a konkrétní plán.
Rakušanova neschopnost komunikovat se projevila také během tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde došlo ke střelbě s obětí čtrnácti mrtvých a mnoha zraněných. Mašek poukázal na to, že ministr měl poskytnout citlivý přehled situace pozůstalým i veřejnosti, ale místo toho selhal. Zmínka o billboardech jedné z pozůstalých ilustruje nedostatek empatie ze strany Rakušana v krizových chvílích.
Dalším příkladem jeho pochybení je skandál kolem šifrovaného telefonu “Dozimetru”, který ministr označil jako hračku pro děti. Taková reakce podle Maška ukazuje na nedostatek vážnosti u osoby, která byla pověřena řízením bezpečnosti státu. Otázkou zůstává schopnost někoho takového adekvátně zastupovat funkci ministra.
Projekt KRIT naznačuje další úroveň problémového chování Rakušana; tento systém byl kritizován pro pokusy ovlivňovat pracovníky státní správy takovým způsobem, který je neslučitelný s demokratickými normami. Je nepřehlédnutelné, že Ministerstvo vnitra by nemělo využívat svého postavení k podpoře loajality mezi úředníky.
Způsob vládnutí Rakušana se promítl do celkového obrazu jeho kandidatury – čtyři roky charakterizované osobními útoky a nezvládáním krizových situací vedly k tomu, že mnozí voliči přestali věřit v jeho kompetence. Ve všech těchto aférách spolu hrály roli faktory jako zahraniční intervence i neefektivní styly komunikace.
Na závěr Mašek (ANO) zdůraznil svou rozhodnost – nedá svůj hlas někomu jako je Rakušan. Respekt si nelze koupit ani vyžadovat silou; autorita musí být založena na důvěře a kompetenci vůdce. Dále poukázal na to, že STAN by měl mít možnost navrhnout nového kandidáta místo současného ministra bez ohledu na možné politické tlaky.