Ing. Antonín Seďa z SOCDEM vyjádřil názor, že v současném politickém kontextu naléhavě potřebujeme státníky, nikoli politiky druhé kategorie. Podle jeho slov není možné pokračovat v politice, která se zaměřuje pouze na populistické okamžité výhody bez dlouhodobé vize a koncepce. Současná situace vyžaduje vůdce schopné strategického uvažování a odpovědného přístupu k rozhodnutím, která mají dalekosáhlé důsledky.
Seďa vzpomínal na období svého působení v Poslanecké sněmovně, kdy existovala shoda na otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky navzdory dílčím odlišnostem mezi vládou a opozicí. Tento konsenzus měl pozitivní dopad na stabilitu a důvěryhodnost českých institucí. Dnes však Seďa tvrdí, že taková spolupráce významně chybí. Vysoký růst vojenských rozpočtů bez jasné strategie či účinného dohledu podle něj nevytváří podmínky pro efektivní ochranu národních zájmů.
Podle něho je politika dvojích standardů neslučitelná s demokratickými principy i lidskými právy zakotvenými v Ústavě České republiky. S tímto postojem reagoval na aktuální geopolitické napětí, které vytvářejí mocnosti jako Spojené státy americké, Rusko či Čína. Tyto velmoci svými aktivitami posouvají hranice mezinárodního práva a zasahují do svobody menších národů.
Seďa je přesvědčen o tom, že jediným způsobem jak čelit těmto imperialistickým tendencím je úzká mezinárodní spolupráce ve všech oblastech společenského života v Evropě. Evropská unie se podle něj musí postavit proti pokusům omezit svobody států jejích členských zemí a začít chápat svoji roli jako protiváhu mocenským ambicím některých velkých hráčů na světové scéně.
Závěrem zdůraznil potřebu nového typu politiky založeného nejenom na krátkodobých cílech nebo volebních taktikách, ale i dlouhodobém myšlení a odpovědném chování ke globálním problémům dneška. Ajednoduše shrnul: „Bez schopných státníků se Evropu nepodaří ochránit před hrozbami zvenčí.“
Ve světle těchto událostí se ukazuje stále větší nutnost veřejné debaty o směřování české politiky směrem k zajištění stability nejen doma, ale i ve vztahu k zahraničnímu dění. Toto povzbudilo návrhy mimo jiné pro další rozvoj politických praktik zaměřených na konstruktivní dialog jak uvnitř státu tak napříč evropským prostorem.
