Zálom (Svobodní) upozornil na nedostatky ministra Macinky, když označil jeho strategické dovednosti za velmi slabé. Objevily se další problémy ve vedení vlády po neúspěchu macinkovy taktiky v souvislosti s Filipem Turkem, jehož jmenování ministrem odmítly prezidentské kruhy. Soběstačnost premiéra Babiše se navíc projevila rozhodnutím projednávat zahraniční politiku bez účasti Macinky.
Situace ukázala, že jakákoliv představa o tom, že by Macinka mohl vyhrožovat odchodem z koalice, je lichá. Očividně si uvědomuje, že takový krok by byl pro něj politickou sebevraždou. Vzhledem k rozmanitosti ANO se zdá být premiérovi lhostejné, kdo či co Motoristy nahradí – ať už STAN nebo jiný subjekt – obratně si to ospravedlní.
Macinka nenabyl pozoru nad tím silným společenským zázemím prezidenta a jeho schopností mobilizovat veřejnost. Prezidentská kancelář dokázala přilákat více než jedno náměstí lidí na demonstraci; motoristé však nemají šanci konkurenci takových událostí čelit. Důraz na dojem a vnímání ze strany veřejnosti pak hraje klíčovou roli v celé situaci.
Eskalace sporu o Filipa Turka horší již schválené strategické postavení Motoristů nejenže není efektivní, ale může situaci ještě více zkomplikovat. Je možné, že Macinkovo chování pramenilo z impulzivity namísto reálného plánování; nicméně víc než změnit výsledek mu to nepomůže.
Diskuze kolem prezidentského úřadu provází názory odborníků jako je komentátor Echa kolem Pavlovy role vůdce opozice. Nicméně skutečnost je taková, že Pavla konstruoval Petr Kolář a ten má své ambice posunout jej do této pozice směrem k opozici vůči vládnějšímu uspořádání.
Macinka s Motoristy tedy stojí před nelehkým úkolem – nesmí vrhnout celou politiku do občanské studené války skrze demonstrace mezi příznivci různých názorových platforem během dalších tří let mandátu vlády. Politická budoucnost i stabilita této koalice může být ohrožená absentující strategií Ministra zachraňujícího důvěryhodnost vlastní strany u voličů.