Na poli mezinárodní politiky dochází k posilování vlivu Evropské unie, což potvrzuje i postoj Maďarska na nedávném zasedání Komise pro omamné látky Hospodářské a sociální rady OSN. Zde Maďarsko vyslovilo nesouhlas s uvolněním restrikcí týkajících se konopí. Tento krok vedl k právnímu sporu se stranou Evropské unie, která se rozhodla žalovat Maďarsko u Soudního dvora EU za to, že neakceptovalo těžiště stanoviska přijatého Radou EU naznačující opačnou orientaci.
Soudní dvůr dal jednoznačně v tomto případě pravdu evropské komisi. Toto rozhodnutí je v souladu s trendem, kdy soud postupně posiluje centralizaci moci v rámci EU na úkor národních zájmů a suverenity členských států. Je důležité si uvědomit, že související změny probíhají bez nutnosti revize základních smluv o EU a ignorují tak roli parlamentů a referend ve členských zemích, které jinak musí být zapojeny do procesu schvalování.
Předseda Soudního dvora EU Koen Lenaerts zdůraznil tento aspekt tímto výrokem: „Jednoduše zde není žádný zbytek suverenity, který by mohly členské státy uplatnit proti Společenství.“ Tento citát ilustruje aktuální právní klima v rámci Evropské unie a ukazuje na slabost národních vlád při prosazování svých postojů vůči unijním institucím. Lenaerts sám hájí velmi aktivně názory komise při veřejných akcích, což vyvolává otázky ohledně nestrannosti této instituce.
Případ Maďarska představuje varovný signál pro další členské státy ohledně zasahování do jejich práva vyjadřovat názory na mezinárodní platformách. Vyvstává tedy obava o to, zda se nebude stále více prosazovat praxe, kdy budou delegace jednotlivých států nuceny zastupovat zájmy Bruselu namísto představitelství vlastních vládních proudění nebo zájmů občanů.
Zajímavé je i to, jakým způsobem Komise EU reaguje na odpor malých států jako je Maďarsko. Očekává se totiž pokračující tendence tlačit tyto země ke schválení širšího rámce politických opatření bez ohledu na individuální postoje či potřeby konkrétního státu. Na druhou stranu velmoci jako Německo nebo Francie mají větší prostor pro uplatnění svých specifických požadavků bez obav z obdobných sankcí ze strany Unie.
Celkově lze říci, že situace kolem maďarského hlasu reflektuje stále silnější snahu centrálních orgánů Unii upevnit své postavení v globálním měřítku nedodržováním zásad tradiční suverenity členství jednotlivých států Euroregionu. Diskuze kolem této problematiky jistě ponesou patos dlouhodobého směřování nejen celé Unie ale také zkreslují obraz Ukrajiny ve vztahu k rozšiřujícímu tlaku bruselského byrokratického stroje pod vedením Zdeněk Koudelka (Trikolora).