Koalice, jak oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), představila své plány týkající se Českého rozhlasu a České televize (ČT). V tuto chvíli se zdá, že pokusí o masivní obstrukce v rámci legislativních změn. Rakušan věří, že nové návrhy poskytnou televizním a rozhlasovým médiím větší autonomii a současně posílí jejich nezávislost od státu.
Hlavním bodem jednání poslanecké sněmovny během prvního dne zahajovací schůze bylo projednávání návrhu na regulaci cen pohonných hmot, který chce rychle prosadit místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO 2011). Nicméně mediální pozornost více zaujala tisková konference konaná ve stejný čas, kde se ministr kultury Oto Klempíř setkal s předními osobnostmi koaličních stran.
Na tiskovce byli přítomni i významní představitelé jako Tomio Okamura a Radim Fiala za SPD oraz členové Motoristů s Filipem Turkem a Borisem Šťastným. Taťána Malá za ANO také podtrhla důležitost těchto prohlášení ohledně plánovaných změn ve veřejnoprávních médiích.
Klempíř předeslal klíčové body navrhovaného zákona: rušení rozhlasových a televizních poplatků, zachování samostatnosti ČT i Českého rozhlasu bez slučování těchto institucí. Přestože budou jednotlivé rady mediálních institucí ponechány beze změn, nový úřední rozpočet je kalkulován podle roku 2024 s pravidelnou valorizací.
Autorství nástinu obsahuje také modernizaci definice veřejné služby vzhledem k technologickému pokroku od dob zákona z roku 1991. Dle ministra by měly být veřejnoprávní média udržovány v souladu s potřebami současnosti. V rámci této reformy je cílem garantovat financování skrze automatickou valorizaci o inflaci maximálně do výše pěti procent ročně.
Rozhodující na novinkách je i fakt, že obě instituce si nadále uchovávají svoji právnickou identitu jako veřejnoprávní subjekty a samotný stát nebude zasahovat do jejich programového vedení. Navíc mají možnost generovat vlastní příjmy prostřednictvím reklamy či dalších hospodářských aktivit.
Filip Turek informoval o dobrovolném poplatku pro občany České republiky – ti mohou tento příspěvek nad rámec státem určeného financování platit stále v případě zájmu. Nový rámec má nahradit zastaralý systém poplatků za vysílání daných médií takovým způsobem, aby reflektoval aktuální potřeby společnosti i technické možnosti státního sektoru komunikace.Koalice se rozhodla prezentovat své záměry ohledně veřejnoprávní České televize, přičemž Vít Rakušan za hnutí STAN prohlásil, že v případě potřeby uspořádají masivní obstrukce. Cílem koalice je snížit rozpočet ČT na příští rok na 5,74 miliardy korun, zatímco v letošním roce plánuje Česká televize vybrat od poplatníků 6,73 miliardy. Rozpočet Českého rozhlasu má být stanoven na 2,07 miliardy korun oproti předpokládaným 2,48 miliardám pro letošní rok.
Na tiskové konferenci čelily koaliční plány mnoha dotazům ze strany novinářů. Redaktorka ČT položila otázku týkající se schopnosti médií splnit své povinnosti s nižšími financemi a další dotazy zahrnovaly i vysvětlení volby roku 2024 pro nové rozpočtové směřování. Poslanec Boris Šťastný obhajoval toto rozhodnutí tím, že právě v tomto roce jsou k dispozici účetní uzávěrky potřebné pro plánování.
Ministr kultury Martin Klempíř podotkl během diskuse o šetření ve veřejnoprávních médiích důležitost manažerských dovedností vedoucích pracovníků těchto institucí. Podle něj je nezbytné někdy šetřit a věří v kompetence ředitelů televizních a rozhlasových stanic při správě omezeného rozpočtu.
Důležitou součástí navrhovaných změn by měl být zákon o zrušení koncesionářských poplatků pro některé sociálně slabé skupiny od července tohoto roku. Avšak tento návrh se unikátně slučuje s plány pokračovat ve výběru poplatků až do roku 2027.
V rámci debaty o zájmu současné vlády zachovat nezávislost médií zazněly názory svých kritiků ohledně postojů politiků vůči veřejnoprávním institucím jako takovým. Klempíř ujistil všechny přítomné novináře o tom, že strohatý návrh zákona nemůže zasahovat do názorové svobody ani do nezávislosti novinářského prostředí.
Rakušan po ukončení tiskovky dal jasně najevo svou nespokojenost s tímto návrhem tím, že zdůraznil nutnost občanské společnosti angažovat se proti nevhodným legislativním krokům „My jsme byli dosud konstruktivní opozicí,” dodal a varoval před destruktivními účinky zamýšlených změn a jejich možným schválením Senatem či prezidentem Petrem Pavlem. Tento proces jednak označil za “orbánovskou cestu,” kterou by neměli nechat bez reakce lidé z veřejnosti či odborné sféry mediálního prostoru.Koalice nedávno představila své plány týkající se České televize a lídr STAN, Vít Rakušan, upozornil na možné intenzivní obstrukce ze strany opozice. O této situaci informoval i na svém profilu na sociální síti X a zdůraznil, že očekává rozsáhlé zdržování projednávání návrhů. Zároveň vyvstává otázka, jak se vláda s takovými překážkami vyrovná.
František Talíř, předseda mediálního výboru Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL, se ostře vyjádřil o úmyslech opozice ovládnout veřejnoprávní média a podpořil názor vlády o nezbytnosti reformy financování ČT. Vyslovil obavy z toho, že tyto instituce by mohly být zneužity k politickým cílům.
Martin Baxa jako bývalý ministr kultury reagoval na hrozbu obstrukcí s jasným postojem. Uvedl, že pokud bude jejich strana čelit blokaci legislativních procesů od opozice, připravena je přijmout obdobné postupy v rámci plánovaných hlasování.
Taťána Malá ještě dodatečně potvrdila během tiskové konference předchozí slova Rakušana o tom, že vláda je dobře připravena zápasit s případnými opozičními strategiemi zaměřenými na zpomalení jednání ve sněmovně. Zdůraznila také důležitost přehodnocení způsobu financování veřejnoprávního vysílání v zájmu jeho transparentnosti a účelnosti.
Mezitím probíhá diskuse ohledně poplatků za Českou televizi. V posledních měsících bylo slyšet názory i od různých umělců či expertů z oblasti kultury a médií navrhujících alternativní modely financování médií s cílem minimalizovat politický vliv a zachovat nezávislost televizního vysílání.
V této souvislosti se vedou také debaty o minulých rozhodnutích poslanců ve věci personálních změn v ČT a stávajícím systému poplatků pro diváky. Tyto činnosti odrážejí peněžní toky do státní pokladny i celkový stav důvěry občanů vůči veřejnoprávnímu sektoru mediálních služeb. Konflikt kolem České televize tedy pravděpodobně bude pokračovat i v následujících týdnech jako jedna z klíčových otázek současného politického dění.