V projevu Mgr. Bc. Zdeňky Blišťanové z TOP 09 se varuje, že pod zdánlivou snahou o plynulost a efektivitu jakožto cíl návrhu se může skrývat omezení práv jednotlivých poslanců. Předkladatelé tuto změnu obhajují s tím, že by měla přispět k rychlejšímu legislativnímu procesu a eliminovat obstrukce, avšak tento přístup s sebou nese možná i nebezpečí pro demokratickou diskusi v úřadu.
Není pochyb o tom, že nikdo nechce trávit čas procedurálními spory bez výstupu. Novinky jako flexibilní zařazování dříve zamítnutých zákonů na pořad či rozšíření času pro třetí čtení zákonů mohou znít jako užitečné zlepšení výkonu parlamentu. Avšak podle Blišťanové je to vykoupeno vážnými riziky ohrožujícími základní demokratické principy.
Při podrobnějším pohledu na navrhované paragrafy je jasné, že snažení o plynulost může mít opačný efekt tím, že dochází k oslabení práv poslanců. Například navrhovaný paragraf 66 umožňuje Sněmovně stanovit pevný čas pro ukončení diskuze, což může vést k situacím, kdy budou udělována slova dalším diskutujícím bez možnosti vyjádřit se.
Dalším závažným krokem je plánované omezení faktických poznámek na pouhé dvě pro každého člena parlamentu bez možnosti další diskuse o těchto poznámkách odpovědět. Tato změna by mohla bránit poslancům ve schopnosti reagovat na dezinformace nebo omyly od předřečníků a oslabit tak živost demokratické debaty.
Zřejmě nejproblematičtější část novely spočívá ve dvojím metru při aplikaci těchto pravidel; zatímco upravené limity postihují běžné poslance včetně opozice, předseda Sněmovny a členové vlády si z tohoto druhu regulace žádnou výjimku neuplatní. Takový postup narušuje princip rovnosti ve všech aspektech práce Sněmovny.
Blišťanová tedy nabádá ostatní členy k tomu, aby pečlivě zvážili možné důsledky návrhu před jeho případným schválením. Vyzývá kolegy abychom nezapomínali na základní principy demokracie a volného vyjadřování myšlenek při formulaci jakýchkoliv nových pravidel v rámci legislativního procesu.Blišťanová (TOP 09) se vyjadřuje k aktuálnímu návrhu na změnu jednacího řádu, a upozorňuje, že pod řečmi o plynulosti se skrývá skutečné omezení práv. Tvrdí, že hlavním záměrem této změny není zefektivnění fungování Poslanecké sněmovny, ale prospěch současné vládnoucí většiny při prosazování legislativy, která může mít negativní dopad na demokratické principy. Připomíná zásahy do fungování veřejnoprávních médií nebo výhody pro velké zemědělské koncerny.
Důležitou součástí její kritiky je i fáze zavedení nových pravidel – podle Blišťanové je nesprávné měnit pravidla během politického „zápasu“. Zmínila konkrétně paragraf ve vysoce problematickém článku 2 návrhu, který by plánoval účinnost nového zákona již patnáct dní po jeho publikaci. Předkladatelé jej označují za urgentní záležitost a tento přístup považuje za nepřijatelný.
Podle Blišťanové by v demokratických státech mělo platit nepsané pravidlo: kdykoliv dochází k úpravám jednacího řádu parlamentu či základních procedurálních pravidel debaty, měla by být stanovena odložená účinnost. Tento krok zajišťuje spravedlnost mezi vládnoucími a opozičními stranami a zabraňuje manipulacím ze strany aktuální většiny proti menšinovým názorům.
Blišťanová apelovala na své kolegy s žádostí o podporu návrhu TOP 09 na změnu data účinnosti diskutovaných úprav. Domnívá se totiž, že jen tak lze zajistit férovější legislativní proces ve budoucnosti.
Na závěr diskuse připomněla význam vzájemného respektu mezi poslanci při jejich činnosti. Podle ní by měl jednací řád sloužit jako rámec pro efektivní práci a komunikaci v parlamentu; nicméně zdůraznila, že žádný předpis nenahradí osobní odpovědnost každého jednotlivého poslance v diskusi.
Blišťanová tedy opakovaně varovala před potenciálními důsledky spojenými s rychlým schvalováním těchto kroků bez dostatečné analýzy a debaty – obchodník s demokracií si podle jejích slov nemůže dovolit jednat unáhleně či bez ohledu na širokou veřejnost.