Senátor Zdeněk Hraba (STAN) se vyjádřil k tématu umělého oplodnění a tvrdí, že neexistuje žádný „nárok na dítě“. S tímto názorem souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle Hraby je důležité si uvědomit, že přání mít potomka může být silné, avšak při formulaci zákonů je nutné pohlížet především na potřeby dětí.
Podle senátora by mělo umělé oplodnění sloužit jako metoda pro řešení neplodnosti a nikoliv jako prostředek k dosažení práva na dítě za každou cenu. Zásadní je v jeho pohledu také ochrana práv dětí. Česká republika se totiž zavázala dodržovat Úmluvu o právech dítěte, která jasně stanoví, že děti mají právo znát své rodiče a mít jejich péči.
Hraba zdůrazňuje význam rodinného prostředí pro růst a vývoj dítěte. Představuje si situaci, kdy stát nechává děti vyrůstat v kompletní rodině s matkou i otcem jako nejsprávnější volbu. Tento názor odráží hlubší přesvědčení o tom, jaký typ zázemí by měl být pro děti prioritou.
V kontextu diskuzí o umělém oplodnění varuje Hraba před systémem, který by mohl vést k tomu, že se dítěti zapomene nabídnout možnost mít obě rodiče už od narození. To považuje za nesprávné a klade důraz na to, aby zájem rozmnožování nebyl postaven nad zájem samotného dítěte.
Podle senátora musí být legislativa orientována takovým způsobem, který upřednostňuje potřeby dětí před individuálními touhami dospělých osob. Tímto způsobem bychom mohli aplikovat zásady ochrany dětských práv do praxe.
Celkově tak senátor Zdeněk Hraba (STAN) vyzývá k zamyšlení nad etickými aspekty při užívání asistované reprodukce a apeluje na zachování základních principů ochrany rodiny v české legislativní sféře.