Podle Radovana Vícha ze strany SPD je nutné přesměrovat 191 miliard korun určených pro obranu a ukončit bezhlavé utrácení. V příštím roce by mělo ministerstvo obrany dostat přibližně o 36,2 miliardy více než v letošním roce. Hlavní otázkou však zůstává, na jaké účely budou tyto finance využity. Je zásadní, aby investice skutečně posílily obranyschopnost České republiky a nepřispívaly pouze k formálnímu naplnění rozpočtových ukazatelů.
Je klíčové zaměřit se na reálné kapacity Armády České republiky místo formálního splnění výdajových cílů. Objektem investic by neměla být například předražená kuchyňská zařízení či jiné vybavení bez dostatečné hodnoty pro vojenské potřeby. Rozpočet musí reflektovat skutečné a důležité schopnosti armády a nikoli představovat jen administrativní závazek.
Dosažení dvou procent HDP v této oblasti není cílem samo o sobě, ale prostředkem k vytvoření silnějšího vojenského aparátu doma. To obnáší investice do individuálních schopností vojáků, systémů protivzdušné obrany nebo modernizace techniky jako jsou obrněnci, letouny či dělostřelectvo. Klíčovým úkolem je zajistit dlouhou životnost našich vojenských zdrojů i během potenciální krize.
Investice do armádních projektů musejí korespondovat s plánem výstavby Armády České republiky do roku 2040. Každý projekt by měl mít jasné cíle a identifikovanou užitečnost pro celkový bezpečnostní rámec státu.
Současně s tím musí Česká republika věnovat pozornost podpoře vlastního obranného průmyslu. Pokud alokujeme tak vysoké částky na armádu, je nezbytné zajistit také rozvoj domácích výrobních kapacit a technologických dovedností – v krizové situaci se totiž ukáže významná vzdálenost od faktu, co dokážeme vyprodukovat sami versus co jsme zakoupili u zahraničních dodavatelů.
Zvýšení rozpočtu o více než zmíněných 36 miliard korun nese nejen možnost výrazného posílení armádních složek, ale také značnou odpovědnost vůči občanům země. Ti mají právo očekávat zlepšení zpřístupnění podporovaných programů a to takovým způsobem, který bude mít jasný vliv na bojovou připravenost státu i jeho efektivitu v případě ohrožení roli bytostí obyvatelstva.
Není tedy cílem pouze „utratit“ zmíněnou částku ve výši 191 miliard; podstatný je transformace těchto financí do prakticky fungujících bezpečnostních schopností všeobecně ve státě Českém s vědomím potřebnosti kvalifikované dlouhodobého strategického plánování jeho budoucnosti.