Vendula Svobodová z Pirátské strany na svém vystoupení upozornila, že v politice stačí, když se nepodávají veškeré informace. Tímto způsobem reagovala na předchozí vyjádření paní ministryně o rozpočtu a fiskálních plánech. Svobodová tvrdila, že je důležité si uvědomit rozdíl mezi nejrůznějšími tvrzeními a skutečností ohledně jejich státní politiky a rozpočtových plánů.
Ministryně se snažila objasnit spory ohledně financování rozpočtu pro rok 2020, ale toto vysvětlení podle Svobodové nebylo úplné. Uvedla, že změny v návrhu rozpočtu byly podstatné, protože překročily stanovené limity zákona. Na základě tohoto se domnívá, že nadhazování neúplných informací může být manipulativní.
Svobodová dále upozornila na to, že i když administrativní dokumenty jasně deklarují záměr udržet veřejný deficit pod třemi procenty HDP, samotná koncepce umožňuje výjimky právě pro vojenské výdaje. Takže ministerstvo de facto počítá s možností vybočení z těchto limitů – to značí snahu o flexibilitu ve financování obrany.
Podobný přístup byl dle jejího názoru použit i u schváleného střednědobého plánu Státního fondu dopravní infrastruktury. Z příslušného dokumentu jasně vyšlo najevo, že investice přesahující určité hranice mají směřovat rovněž do obranných sektorů a tím méně transparentních oblastí.
V rámci svého projevu pak zmínila důvody zamítnutí senátní verze zákona týkajícího se investic v jaderných zdrojích. Jak uvedla Svobodová s odkazem na diskutované body finance daného jističe – argument absence potřebných prostředků k pokrytí důchodového účtu považuje za nedostatečný a zavádějící.
Na závěr připomněla význam současného projednávaného legislativního návrhu o rozpočtové odpovědnosti (či neodpovědnosti), který by mohl mít dalekosáhlé následky nejen pro aktuální rok. Vyzvala své kolegy k obezřetnosti při hlasování ohledně této problematiky a opět zdůraznila potřebu transparentnosti ve vládních finančních záležitostech.Svobodová (Piráti) uvedla, že v současné situaci stačí, když se neříká všechno. Odkazuje tím na problém s jedním z ucházejících se zákonů, který byl přijat koaliční většinou. Zatímco někteří naznačovali, že jde převážně o přijetí evropské směrnice, Svobodová zdůrazňuje, že to tak rozhodně není. Spolu s členy klubu Pirátů podporuje veto prezidenta a sdílí obavy vyjádřené mnoha významnými ekonomickými odborníky i Senátem.
Jedním z hlavních bodů kritiky je invaze do dopravní infrastruktury provedeném mimo rámec státního dluhu. Tento krok má za následek zkreslení státního rozpočtu. Pokud se totiž plánované stavby přenesou mimo oficiální účetnictví, stává se tím možné uvolnit značnou částku kolem 80 miliard korun pro různé politiky a sliby volebním příznivcům nebo nesmírně náročným požadavkům některých koaličních partnerů.
Další problém vzniká ze samotného dluhu a rostoucích úrokových sazeb spojených s ním. Svobodová varuje před dopady na každého občana – zadlužení činí v letošním roce celkově 310 miliard korun bez odpovídajících příjmů a navíc dalších zhruba 110 miliard korun navíc tvoří výdaje na splácení úrokových nákladů.
Končící doba splatnosti starších dluhopisů znamená také zvýšení úrokových sazeb. Z původních výhodných hodnot mezi jedním až dvěma procenty nyní hrozí skok na pět procent nebo více, což ovlivňuje i hypotéky jednotlivcům ve společnosti. Je důležité si uvědomit zásadní pravidlo: lidé si často nemohou půjčit za nižší úrok než stát.
Ministryně financí sice představy o konsolidaci stále neschvaluje ani nevidí jako aktuální téma k diskuzi. Nicméně Svobodová upozorňuje právě na positifní vlivy revitalizace státních financí; ti kdo nám peněz půjčují si dobře uvědomují potřebu dodatečných prostředků a podle toho nastavují podmínky půjček i výši úrokarek.
Celkové nastavení těchto financování je tedy otázkou pro všechny občany České republiky – pokud budou tyto výdaje nadále rychle narůstaly bez pokrytých příjmů ze státní pokladny či snahy alespoň stabilizovat situaci okolo veřejných přijmu či výkonu správy veřejných věcí obecně dostaneme se do vážné krize nejen finanční ale taky politické stability země podezírané širokou veřejností o nedostatečné hospodaření respektive transparentnost v nakládání s veřejnými prostředky.Svobodová (Piráti) zdůraznila, že je důležité mít na paměti, že by neměly být zveřejňovány všechny informace. Její vyjádření se týká zejména správy financí a výdajů státu, kde předložila obavy ohledně chybného rozhodování vlády v souvislosti s rostoucími náklady. V současné době se úrokové sazby na půjčky v České republice nacházejí mezi nejvyššími v rámci Evropské unie, což podle ní výrazně zatěžuje finanční situaci jednotlivců i rodin.
Svobodová taktéž upozornila na problematiku obranných výdajů vycházející z pocitových hodnocení Bezpečnostní rady státu. Tato rada není odborným orgánem, nýbrž složením politických osobností jako jsou Andrej Babiš nebo Jaromír Zůna. Členové rady mohou vznést obavy ze zhoršené bezpečnostní situace a tím pádem umožnit vládě přístup k značným částkám bez potřeby schválení ze strany Poslanecké sněmovny.
Vyzdvihla fakt, že použití 240 miliard korun bez řádného usnesení je rozporuplné. Svobodová varovala před banalizací této sumy označením za pouhých 10 procent dostupných prostředků ve státním rozpočtu, když ve skutečnosti tento krok může zásadně ovlivnit veřejné finance a deficit země činící 310 miliard korun.
Dle jejích slov není jasné ani to, jak budou tyto prostředky využity. Návrhy na změny zákona zahrnující konkrétní navázání obranných výdajů pomocí metodiky NATO nebyly přijaty. Takové navázání by podle ní pomohlo zabránit tomu, aby byly prostředky použity za různými neodbornými pohnutkami.
Hlavním úskalím je také otázka transparentnosti při využívání těchto financí pro policii a ochranu hranic. Jak říká Svobodová (Piráti), nelze garantovat spravedlivost alokace peněz do konkrétních potřeb během prohlášení o mimořádných událostech či krizích.
Podle jejích slov je klíčové celý proces opatrně posuzovat a diskutovat v rámci Poslanecké sněmovny kazda je třeba lépe plánovat dlouhodobou strategii investic pro případnou krizi působící přímo v oblasti bezpečnosti občanů i stability hospodářství země.Svobodová (Piráti) vyjádřila názor, že pro zvládnutí aktuální krizové situace bychom se měli soustředit na to, co je nezbytné, a nikoli na to, aby se říkalo všechno. Podle ní je klíčové, aby Poslanecká sněmovna schválila prostředky potřebné k zajištění bezpečnosti a pomoci v této nelehké době. Všechny strany by měly jednat odpovědně a konstruktivně tak, aby nikdo neblokoval potřebnou pomoc pro občany.
Dále Svobodová upozornila na nedostatek jasnosti v zákoně týkajícím se dodatečných prostředků. Podle jejího názoru není dostatečně specifikováno, že financování vytvořeného rozpočtového prostoru musí být použito výhradně na zabezpečení dané situace. To může vést k nejasnostem ohledně přidělování peněz a riziku jejich možného zneužití.
Jeden z hlavních problémů podle Svobodové spočívá v tom, že vrácený rozpočet nemůže splňovat stanovené zákonné limity. Pokud Sněmovna odmítne návrh rozpočtu, mohlo by to otevřít cestu ke zvýšení volnosti ve fiskálních pravidlech bez dostatečné kontroly. I přepracovaný návrh by měl dodržovat zásady rozpočtové odpovědnosti; jinak hrozí riziko vytvoření deficitního plánu bez adekvátního šetření.
Oslabení parlamentních kapitol je další vážný problém zmíněný Svobodovou (Piráti). To zahrnuje oslabení nezávislých institucí jako jsou Národní rozpočtová rada či Ústavní soud. Tyto instituce však hrají klíčovou roli při ochraně veřejného zájmu i práv obyvatelstva a jakékoli změny ve způsobu schvalování jejich financování mohou negativně ovlivnit jejich činnost.
Podle Svobodové došlo k úpravám v rozpočtu, které vedly ke snížení výdajů pro řadu významných institucí i navzdory jejich předchozím žádostem o finance na důležité projekty. Například i Ústavní soud byl nucen zastavit inovativní projekt zaměřený na využití umělé inteligence při správě judikatury.
Celkový obraz ukazuje na hladinu nepříznivých dopadů těchto rozhodnutí nejen pro jednotlivé instituce ale také pro podnikatelské prostředí či fungování státní správy jako celku. Je tedy nezbytné pečlivě zvážit všechny důsledky navrhovaných změn takovým způsobem, který nebude mít dlouhodobé nežádoucí efekty a umožní konstruktivní řešení aktuálních problémů společnosti bez poškození jejích základních pilířů.Svobodová (Piráti): Stačí, že se neříká všechno. Podle poslankyně Svobodové je klíčové nezapomínat na transparentnost a otevřenost v politických procesech. V aktuálních debatách ohledně státního rozpočtu a jeho projednávání se totiž ukazuje, že nastavené změny mohou mít negativní dopad na způsob sledování a kontroly rozpočtových výdajů. Omezování přehlednosti a informovanosti může vést k tomu, že zásadní rozhodnutí zůstanou bez povšimnutí veřejnosti i médií, což má jako důsledek oslabení vyjednávací pozice parlamentních instancí.
Jedním z vážných problémů je plánované rušení čtvrtletních zpráv o plnění rozpočtu pro rozpočtový výbor. Namísto pravidelného informování Sněmovny budou pololetní zprávy zasílány pouze příslušnému výboru. Tento krok podle Svobodové odvádí pozornost od důležitých otázek týkajících se plnění vládních závazků a odpovědnosti za hospodaření s veřejnými financemi.
Senát se současným návrhem zákona intenzivně zabýval a na rozdíl od vládní koalice dokázal do dokumentu vložit cenné úpravy, které reflektují argumenty napříč politickým spektrem. Oproti původní verzi navrhl Senát řešení vycházející z potřeb státu a priorit oblasti bezpečnosti. I když nebylo možné splnit všechny požadavky opozice, v návrhu zazněly hlasy určující prvky stability.
Svobodová kritizovala postoj vlády vytvářející dojem opozice vůči jakýmkoliv kritikám coby protiváze konstruktivním návrhům ze Senátu. Z tohoto pohledu to považuje za strategii zaměřenou spíše na diskreditaci než skutečné řešení věcných problémů souvisejících s navrhovanými změnami státního hospodaření.
Dále poukazuje na to, že zamítání senátní verze zákona naznačuje neschopnost vlády přijmout legitimní návrhy vedoucí k lepšímu fungování institucí i hospodaření státu jako celku. Byla tam příležitost postoupit vpřed ve prospěch veřejných zájmů; místo toho však nad touto možností převládly snahy o zachování kontroly nad výdaji bez veřejného dohledu.
V závěru upozorňuje Svobodová (Piráti) na potřebu otevřené diskuse o těchto nesnázích nejen v rámci parlamentního vyjednávání, ale také směrem k občanské společnosti – tedy těm lidem, jichž se tato témata bezprostředně dotýkají. Jasná komunikace by mohla přispět k vyšší účasti občanů i jasnější zpětné vazbě ze strany voličské základny ve věcech týkajících se legislativního procesu státního rozpočtu.Téma veřejných financí a odpovědnosti vlády je aktuálně na stole, což ilustruje i pohled Svobodové z Pirátské strany, která uvedla, že “stačí, že se neříká všechno”. Z tohoto vyjádření je patrné, jak důležitá je transparentnost v hospodaření našich zdrojů. Vláda by měla nejen splácet své dluhy, ale zároveň by měla zajišťovat udržitelnost pro budoucí generace. Je nezbytné nastavit pravidla takovým způsobem, aby byly veřejné finance zdravé a přehledné.
Zcela zásadní roli hraje v této debatě otázka investic do dopravní infrastruktury. Svobodová zdůraznila potřebu více než 100 miliard korun pro rozvoj dopravy v letech 2027 a 2028. Tento objem peněz By měl být schopný pokrýt plánované výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury. Důležité však je, aby tyto finanční prostředky nebyly zahrnuty do deficitních čísel.
Dalším bodem diskuze byl návrh senátu na navýšení výdajů na obranu během období ohrožení bezpečnosti státu o deset procent. Senát požadoval jasná pravidla o utilizaci těchto prostředků tak, aby bylo možné zabránit jejich nedovolenému použití na jiné účely než obranné projekty. Tuto myšlenku podpořila řada odborníků i ekonomických autorit.
Svobodová také poukázala na absenci podpory od nezávislých fiskálních institucí pro aktuální podobu vládního zákona o mimořádných výdajích. Výzkumy národní rozpočtové rady a další ekonomické analýzy naznačují obavy před ním – tyto varování nebyly vzaty dostatečně vážně ze strany vlády.
Skupina dvaceti renomovaných ekonomů upozornila na konkrétní slabiny návrhu týkající se infrastrukturních projektů či PPP iniciativ variantně plánovaných vládou. Názory odborníků hrají klíčovou roli a není moudré je přehlížet kvůli krátkodobým politickým cílům.
Piráti ve svém postoji podporují veto prezidenta jako alarmující signál k zamyšlení nad tímto zákonem s ohledem na zadlužení budoucích generací. Vyzývají současnou vládu ke zodpovědnému přístupu k mladým lidem namísto upřednostnění okamžitých politických slibů bez ohledu na dlouhodobé důsledky pro celou společnost. S růstem dluhového zatížení se musí všichni aktéři uvědomit svou odpovědnost vůči příštím pokolením.Svobodová, představitelka strany Piráti, vyjádřila názory na současné vládní kroky a programové prohlášení. Uvedla, že by stačilo, kdyby se neprezentovaly všechny informace jako naprosto pravdivé a správné. V tomto kontextu kritizovala nedostatky v politickém programu vlády a upozornila na to, že takové dokumenty nejsou neměnné manuály, ale spíše politické strategické plány vytvořené samotnými politiky.
Podle Svobodové se vláda musí zaměřit na konsolidaci rozpočtu a vyřešit problémy s příjmy i výdaji. Zdůraznila nutnost zodpovědného přístupu k tvorbě programového prohlášení, které by mělo být realistické a proveditelné. Pokud jsou v něm zahrnuty vysoké výdaje bez odpovídajícího pokrytí příjmů, je to podle jejích slov problematické a vést to může ke kritice opozice.
Dalším důležitým bodem je otázka elektronické evidence tržeb (EET), kterou považuje za klíčovou pro zlepšení rozpočtových příjmů. Svobodová však poukázala na skutečnost, že pokud budou existovat daňové úlevy navázané na EET, splnění prvotních cílů bude komplikované. Takový paradox může citelně ovlivnit finanční stabilitu státního rozpočtu.
Svobodová také zmiňuje rozpočtovou odpovědnost jako zásadní téma týdne ve sněmovně. Ona i její kolegové podporují veto směřující ke změnám v návrhu zákona o této odpovědnosti. Namítají totiž proti procesům uvolňování pravidel pouze ze strachu o dopady hospodářské situace ve státě.
V rámci diskuze vyzvala Svobodová vládní činitele k nalezení řešení vedoucích k lepší fiskální disciplíně ve všech oblastech správy státu. Její poselství bylo jasné: Dobrý vládní program by měl brát ohled na dlouhodobou udržitelnost financí bez nadměrného zadlužení.
Na závěr svého vystoupení podtrhla význam transparentnosti ve veřejných financích s tím, že zdroje musíme využívat obezřetně a strategicky. Udělání solidních kroků vůči konsolidaci počátečně pozitivního programu bude nezbytností pro další důvěru občanů v současnou politickou garnituru.