V současnosti se intenzivně pracuje na novém Národním a regionálním partnerském plánu (NRPP), který bude sloužit k čerpání dotací pro Českou republiku v období 2028–2034. Ačkoli přesné částky zatím nejsou známé, očekává se, že minimální přidělené prostředky dosáhnou alespoň 500 miliard korun. Tento plán spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Zuzany Mrázové z hnutí ANO.
Důležitým aspektem přípravy NRPP je i vliv neziskových organizací, které se podle analýz Parlamentních listů dostávají do střetu s prioritami bývalé Babišovy koalice. Ministryně Mrázová jasně uvedla, že žádné návrhy do NRPP nebudou zahrnovat prvky, které by byly v rozporu s aktuálními programovými cíli vlády Fialy. Tato orientace má za cíl zajistit kontinuitu a stabilitu v rámci plánovaných projektů.
Na Ministerstvu pro místní rozvoj však existují opakované pokusy o integraci různých prvků do připravovaného dokumentu. Například v části věnované odolnosti státu a kyberbezpečnosti byly původně navržené pasáže vypuštěny nebo změněny takovým způsobem, aby nekolidovaly s programovou linií nové vlády.
Úředníci ministerstva upozorňují na rostoucí polarizaci společnosti a šíření dezinformací jako faktory ohrožující bezpečnost státu vůči hybridním hrozbám. V tomto kontextu vyzdvihují potřebu posilovat společenskou odolnost, která zahrnuje nejen mediální gramotnost občanů, ale i jejich schopnost kriticky myslet a aktivně participovat na veřejném životě.
Navrhovaná opatření zaměřená na řešení těchto výzev obsahují jak posílení role neziskových organizací při formování veřejných politik, tak i zapojení široké veřejnosti do rozhodovacích procesů. Cílem je vytvořit strategickou komunikaci státní správy ve vztahu k různým skupinám obyvatelstva a vyrovnat se s hrozbami dezinformace.
Celkově lze říct, že plánování dalšího období dotací představuje složitý úkol vyžadující pečlivou koordinaci mezi různými aktéry ve společnosti. Důležité bude zajistit rovnováhu mezi potřebami jednotlivých skupin obyvatelstva a udržením demokratických hodnot během celého procesu implementace výše zmíněných změn.V současné době se v diskuzích o národních a regionálních politikách čím dál tím více objevuje otázka týkající se financování neziskových organizací bojujících proti dezinformacím. Premiér Andrej Babiš vyjádřil odpor vůči tomu, aby byly do Národního a regionálního partnerského plánu (NRPP) zahrnuty části věnované podpoře těchto organizací. Tento krok vyvolává obavy mezi některými členy neziskového sektoru a v odborných kruzích, kde se diskutuje o potenciálních důsledcích na budoucí schopnost státu čelit hybridním hrozbám.
Jedním z kritiků návrhu je Silvie Pýchová, předsedkyně Výboru pro EU Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Ta varuje, že odmítnutí Babišovou vládou podpořit neziskovky může oslabit boj proti dezinformacím a narušit politiku Evropské unie zaměřenou na ochranu demokracie. V souvislosti s tím apelují na potřebu udržení silného veřejného prostoru bez vlivu dezinformačních kampaní.
Další organizace, jako například Lobbio, připomínají důležitost transparentnosti ve financování projektů zaměřených na posilování demokratických institucí. Kritici poukazují na to, že omezením fondů určených pro tyto aktivity by mohla být ohrožena bezpečnost země jako celku. Takové názory často přicházejí nejen ze strany odpůrců vlády, ale také od odborníků zabývajících se krizovým řízením a kybernetickou bezpečností.
Současná verze NRPP však může přinést více prostředků do oblastí zabezpečení státní infrastruktury a systematické přípravy na krizové situace, což někteří považují za krok správným směrem. Cíl je jasný: zvýšit odolnost státu vůči cizím vlivům místo podporovat prorůstání nevládních subjektů do státní správy.
Ministerstvo pro místní rozvoj však nesouhlasilo s kritickými hlasy varujícími před možným zneužitím bezpečnostních opatření k prosazení agendy neziskového sektoru namísto reálné obrany společnosti před skutečnými hrozbami. Dále uváděli, že navrhované úpravy jsou v souladu s programem vlády a neměly by být chápány jako potlačování občanských svobod či demokracie.
Robert Kotzian, právník specializující se na problematiku politických neziskovek upozorňuje na to, že původní návrh MMR mohl mít negativní dopad na demokratické standardy v zemi. Varuje před cíleným vydáváním peněz nepodloženým potřebám dosažení demokratických hodnot.Tento jeho postoj koresponduje s širokou veřejnou debatou o tom, jak by měly být dotovány projekty bojující proti desinformaci efektivněji bez narušení svobody slova či nahrazení skutečných problémových témat marketingově atraktivními frázemi spojenými s globalizovaným diskurzem.
Navrhovaná změna NRPP tedy symbolicky vystupuje proti tendencím zakrýt zájmy elit skrze manipulaci veřejného mínění pomocí populárního slovníku bez opodstatnění konkrémblesa nátlaku uzavřeného řízení pozice mimo debatu o skutečné ochraně společnosti před nebezpečnými zprávami ze zahraničí i doma.
Obecně platící je názor mnoha expertů i laické veřejnosti: kladou důraz nejenom на potřebě adekvátního reagování státú на újmu způsobené intermediální manipulacemi různými nevládními subjekty ale hledají vhodné kanály k hodnocení legitimity samotných projektØ$, které mají posilovat občanskou společnost během složitých procesů democratic decision-making .Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, se nedávno vyjádřil k aktuální situaci kolem rozdělování dotací, zejména pokud jde o takzvané „Foltýnovo dědictví“. Toto označení odkazuje na prostředky spojené s bývalým ministrem školství Robertem Plagou. Babiš odmítl přidělovat tyto peníze některým neziskovým organizacím, což vzbudilo značnou pozornost veřejnosti i odborníků. Disputace o tom, kdo by měl mít pravomoc rozhodovat o těchto financích, se stává stále vyhrocenější.
Ministryně školství Mikuláš Bek zmiňuje potřebu důkladně zhodnotit místní a regionální potřeby předtím, než budou peníze rozděleny. Její slova naznačují snahu o transparentnější a efektivnější využití dotačních prostředků. V čase ekonomické krize je klíčové zajistit správné zaměření financí na nejdůležitější projekty a oblasti.
V souvislosti s tím se diskutuje také o roli neziskových organizací v tomto procesu. Mnoho komentátorů varuje před vlivem různých lobby na rozhodování a tvrdí, že by bylo lepší přesunout pravomoci zpět do rukou státních institucí. Vláda pod vedením premiéra Petra Fialy má v úmyslu provést revizi existujících smluv a grantových programů.
Medializované příběhy o tom, jak někteří jednotlivci či skupiny profitují z dotačního systému pomocí obskurních praktik či prospěchářství pouze podtrhují nutnost reformačních kroků. Novináři poukazují na známá jména spojená s konkrétními projekty velkého magnitudu a upozorňují na možné střety zájmů.
Na sociálních sítích i v diskusních fórech roste nespokojenost občanů ohledně podrývání důvěry ve stát kvůli špatnému řízení zdrojů veřejných financí nebo vlivu neveřejných struktur na politická rozhodnutí. Zaznívají hlasy volající po zvýšení odpovědnosti politiků za způsob správy veřejného majetku.
Jak je patrné z rozsahu debaty okolo „Foltýnovo dědictví“, otázka dotací nejen potvrzuje napětí mezi různými politickými subjekty či zájmy ve společnosti českého veřejného života. Tento problém tedy nadále vyžaduje pečlivé sledování a otevřenou diskuzi genezí politiky rozdělování finančních prostředků tak zásadního významu pro budoucnost České republiky.