
Babka (ANO): Současné národní parky opravdu nejsou problém, jsou naopak národní hrdostí. Tato slova vyslovil poslanec Ondřej Babka během debaty o návrhu na vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Upozornil, že aktuální diskuse ohledně ochrany přírody a krajiny se dotýká i komplexní problematiky v souvislosti s tímto parkem, jehož status budí v regionu rozporuplné reakce.
Tento legislativní návrh se skládá ze dvou částí. První část se zaměřuje na ochranu přírody a krajiny obecně, zatímco druhá část se konkrétně věnuje vyhlášení Křivoklátska jako pátého národního parku v České republice. Přestože by zřízení tohoto parku mělo přispět k ochraně cenných přírodních oblastí, praktická stránka věci narazila na značný odpor ze strany místních obyvatel i starostů. Ti sjednoceně tvrdí, že taková změna jejich podmínky pouze zhorší.
Křivoklátsko je od roku 1978 chráněnou krajinnou oblastí a jeho nový status by znamenal zavedení přísnějších regulací pro ochranu regionálních ekosystémů. Místní komunitu ovšem tíží obavy o nárůst turistického ruchu a souvisejících problémů jako například nadměrného zatížení oblasti návštěvníky – nejednoznačné události minulosti k tomu ve společnosti nepřidávají optimismus.
Pomyslným ukazatelem míry nespokojenosti místních obyvatel je nedávná petice, kterou podepsalo více než 11 000 lidí; ta žádala vládu o to, aby ustoupila od vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zachovala stávající status chráněné krajinné oblasti. Tento protest podtrhuje frustraci občanů nad nevnímáním jejich potřeb vládními institucemi.
Dalším problémem spojeným s vyhlášením nového národního parku jsou probíhající soudní spory ohledně vypořádání připomíneŠek k tomuto záměru. Babka upozornil, že diskutovaný návrh nemusí být proveditelný bez urovnání těchto otázek vzhledem k právním předpisům platným v České republice.
V závěru své řeči poslanec Babka zmínil možné pozměňovací návrhy týkající se prezentované novely zákona o ochraně přírody. Vyzval kolegy ke zvážení celkového zamítání tisku místo pokračování ve složitém projednávání tohoto tématu bez dostatečné shody mezi jednotlivými subjekty zainteresovanými do této problematiky.Babka (ANO) prohlásil, že aktuální národní parky nejsou problémem, ba naopak představují důvod k národní hrdosti. V konfrontaci s návrhy na změny ve správě těchto parků vyjádřil obavy, že by přijetí některých pozměňovacích návrhů mohlo vést k regresi směrem zpět před legislativu z roku 2017. Tuto úpravu podpořilo i hnutí ANO pod vedením tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce.
Podle Babky plánované změny by měly devastující dopad na současnou strukturu a funkci národních parků. Upozornil na to, že navrhované úpravy jsou v rozporu s jinými částmi zákona a mnohdy také vzájemně nesouhlasí. Tyto rozporuplné návrhy by mohly do managementu parků vnést chaos a narušit jejich ochranu.
Babka dále uvedl, že nejednoznačné formulace v navrhovaných změnách vedou k nejistotě ohledně jejich aplikovatelnosti. Pro budoucnost národních parků je načasování přijetí takovýchto úprav problematické a povede pravděpodobně ke komplikacím při jejich realizaci. V této souvislosti zdůraznil důležitost odborné kompetence a jasného vyjádření postojů ministerstva vůči těmto pozměňovacím návrhům.
V rámci diskuze citoval Babka stanovisko jednoho z ředitelů národního parku ohledně destruktivního charakteru některých zaznamenaných návrhů. Podle jeho slov by se mohla ochrana běžného hospodářského lesa stát vyšší než ta pro národní parky, což by vedlo ke ztrátě smyslu celého konceptu chráněných oblastí.
Před několika týdny se uskutečnil veřejný workshop s účastníky z řad současných ředitelů čtyř českých národních parků. Ti měli možnost vyjádřit svůj pohled na množství navržených změn a zásady ochrany přírody obecně. Jejich názory budou hrát klíčovou roli při dalším vývoji situace kolem legislativy o ochraně přírody.
Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že lidé mají různé názory ohledně návštěv zahraničních politiků jako například Volodymyra Zelenského v Česku; většina respondenti však uvedla nezájem o další podobné akce či četnost těchto návštěv nepokládají za prioritní otázku pro daný časový okamžik.Babka (ANO) upozorňuje, že současné národní parky v České republice nelze považovat za problém, ba naopak, představují naši národní hrdost. Tento názor se ozval v kontextu kritických poznámek od ředitelů národních parků ohledně nedávné novely právních předpisů. Tyto změny měly podle kritiků oslabiť pozici samospráv a komplikovat proces strategického řízení parků.
V rámci projednávání pozměňovacích návrhů se objevila myšlenka přechodu k dvoukomorovému systému vedení parkových rad. Cílem tohoto návrhu je posílit vliv obcí a krajských zastupitelství na správu národního parku. Nicméně, Babka varuje, že to může vést k nejednotnosti mezi různými skupinami zúčastněnými na správě parku a namísto konstruktivní diskuze by mohlo vzniknout napětí při jednáních mezi radou i správou parku.
Návrhy také obsahují úpravy ohledně vládního rozhodování v případě neshod mezi jednotlivými komorami rady. Babka s tím nesouhlasí, protože takové rozhodnutí by mohlo vzdálit klíčová rozhodnutí od místní roviny a otevřít prostor pro lobbistické skupiny či extrémní organizace namísto spolupráce zaměřené na ochranu přírody.
Dále zdůrazňuje význam Šumavy jako klíčového místa pro návštěvníky i ochranu přírody. V minulosti bylo prokázáno, že region má nezpochybnitelnou hodnotu nejen ekologickou, ale také turistickou. Podle něj by si kritici měli udělat čas a navštívit tato místa osobně, aby viděli jejich skutečný stav bez předpojatosti.
Babka rovněž podotýká, že přijetí zmíněných návrhů by mohlo negativním způsobem ovlivnit vztahy nejen ve Šumavě, ale i ve všech ostatních chráněných územích po celé republice. Varuje tedy před rozdělováním komunit a zvyšujícími se konflikty místo usilování o společnou dohodu.
Na závěr Babka připomíná statistiky hlasování v radách národních parků; z celkem 11 zásadních rozhodnutí došlo k přehlasování obcí pouze jednou za určitých okolností týkajících se konkrétního jednání – což naznačuje stabilitu stávající struktury schvalovacího procesu přes politizaci situace kolem správy našich přírodních pokladů. Zároveň zdvihá varovný prst nad možnými následky návrhu týkajícími se schvalování dokumentace o managementu lesního hospodářství spojeného s zonací či ochranářskými plány; jde totiž o značné investice časově i finančně vysoce namáhavé pro celkový ekosystém správy parkové politiky v Česku.Babka (ANO) se vyjádřila k současné situaci ohledně národních parků a označila je za národní hrdost, nikoli za problém. Podle jeho názoru nejsou aktuální debaty o ochraně přírody důvodem ke znepokojení, ale naopak by měly sloužit jako příležitost pro pozitivní změny ve správě těchto chráněných oblastí. Vlastní iniciativy na ochranu životního prostředí mají podle něj zásadní význam a měly by být podporovány.
Diskuse o pozměňovacích návrzích souvisejících s národními parky však vyvolala obavy. Například Babka upozornil, že některé návrhy mohou vést k nevratným škodám na existujících parcích, což by mohlo mít katastrofální dopady. Varoval před tím, že snaha nahradit stávající národní parky novými může ohrozit základy ochrany přírody v České republice.
Dále se zmínil o tom, že v politice ochrany životního prostředí dochází k zaměňování priorit. Někteří poslanci chtějí vzít v úvahu názory nespokojených obyvatel Křivoklátska a přizpůsobit tomu legislativu, což považuje Babka za chybný krok. Varoval před tím, jak může tlak veřejnosti ovlivnit kvalitu rozhodnutí týkající se ochrany cenných ekosystémů.
Podle něj je nutné lépe komunikovat s obyvateli předtím než dojde ke schválení novel zákonů týkajících se národních parků. Mnoho místních lidí totiž nemá úplné informace o výhodách či nevýhodách vyhlášení nového národního parku a bojí se potenciálních negativních dopadů spojených s nárustem cestovního ruchu a dalších aktivit.
Krom toho Babka podpořil kolegyni Evu Fialovou při návrhy na pozměnění legislativy směřující k vyjmutí Národního parku Křivoklátsko z procesu schvalování. Argumentoval tím, že hlavním cílem by měla být stabilita stávajících chráněných oblastí namísto jejich omezení nebo rušení bez dostatečného zapojení místních komunit.
V závěru zdůraznil důležitost systematického přístupu k ochraně přírody jako celku místo dílčích improvizovaných řešení po několika měsících diskutování vadných návrhů zákonů. Ochrana našeho životního prostředí byla vždy komplexním tématem a zasluhuje si pečlivou diskusi i promyšlená rozhodnutí pro budoucnost našich národních parků.Podle názoru ministra životního prostředí Richarda Babky (ANO) nejsou současné národní parky v Česku problémem, ale naopak představují zdroj národní hrdosti. Babka v tomto kontextu poukazuje na důležitost ochrany přírody a efektivní správu těchto chráněných území. V rámci svých zásad pro ochranu přírody se snaží o spojení vědeckých poznatků s aktivním zapojením místních komunit a mezinárodních standardů, což podle něj přináší pozitivní výsledky.
Babka ocituje otevřený dopis čtyř ředitelů národních parků, který kritizuje některé poslanecké návrhy, jež by mohly ohrozit základní principy existence těchto parků a vrátit je do doby před rokem 1952. Je zdůrazněno, že navrhované změny zahrnují retroaktivitu zachycující schválené dokumenty jako zonaci a péči o tyto oblasti.
Dále zmínil konkrétní pozměňovací návrhy, které by mohly devastovat lesy i zavádět nejasnou terminologii ve vztahu k ochraně přírody. Například návrh kolegy Krutákové umožňuje znovu projednávat již schválené plány, což by vedlo k právním nejistotám a potenciálním škodám v milionových hodnotách.
Kromě toho kritizoval návrhy poslance Bureše, protože se domnívá, že tyto úpravy vracejí praxi hospodaření na místa chráněná pro svoji jedinečnost zpět před rok 1952. Takové změny by podle něj poškodily nejen samotné parky, ale také širší ekosystémy dotčených oblastí.
Babka rovněž upozornil na další důležité aspekty týkající se ochrany výškových oblastí nad tisíc metrů nad mořem. Podle něj jeden z pozměňovacích návrhů ruší regulační možnosti pro tyto cenné lokality a zároveň povoluje například užívání dronů nebo pesticidů v jejich okolí.
Míní také, že nové pozměňovací návrhy mohou vyvolat nežádoucí důsledky nejen pro ekologickou stabilitu národních parků jako Šumava či Krkonošsko-jesenická tundra. Podle jeho slov může být situace mnohem složitější než jak ji popisovaly dosavadní právní rámce nebo územní plány schválené před mnoha lety.
Celkově ministr Babka volá po opatrnosti ve vzniku nových legislativních změn týkajících se přírody a požadovaných opatření proti požárům. Napomíná k jejich odbornému přezkoumání vzhledem k komplexnosti problematiky ochrany životního prostředí a potřeby udržení zdravého ekosystému českého kulturního dědictví.Současné národní parky v České republice nejsou problémem, jak tvrdí někteří kritici, ale naopak představují národní hrdost. Tato slova zazněla od Babky (ANO), která upozorňuje na důležitost zachování stávajícího modelu správy těchto chráněných území. Udržení pravidel, která nám byla zavedena a evidována jako funkční, je klíčové pro ochranu přírody a krajiny v Česku.
Ředitelé národních parků varovali před možnými negativními dopady navrhovaných změn na mezinárodní spolupráci. Zmínili obavy o reputaci České republiky jako důvěryhodného ochránce přírody a také možné ohrožení projektů financovaných z evropských dotací. Veřejnost přitom správa parků podporuje – například průzkumy obyvatel Krkonoš ukazují na vysokou míru důvěry v jejich správu.
Babka zdůraznila, že je potřeba se postavit proti tlakům skupin usilujících o změny pravidel ochrany přírody jen ve prospěch svých zájmů. Pravidla by měla být zachována i nadále bez podléhání krátkodobým tlakům, protože současný systém již mnoho let efektivně funguje a chrání hodnoty našich národních parků.
Předpokládá se další diskuze k pozměňovacím návrhům, které by mohly ohrozit legislativní rámec působící v oblasti ochrany životního prostředí. To vzbuzuje obavy nejen mezi odborníky ale i mezi širokou veřejností, neboť návrhy naznačují oslabení pravomocí odpovědných orgánů a možnost zásahů do právě nenarušených lokalit.
Podle názoru Babky hrozby ze strany opozice nemohou zastrašit vládu ani jednotlivé ministry; ti by měli stát pevně za existujícím systémem využívajícím vědecké poznatky a respektujícím místní komunity. Dále apelovala na kolegy zákonodárce, aby lépe zvážili dopady přijatých pozměňovacích návrhů spojených s ochranou přírody.
Celkově lze říci, že snahy o zavedení nového systému či vyhlášení nového parku nemají oporu u většiny obyvatelstva daného regionu. Bylo zdůrazněno riziko rozvratu dobře fungujícího systému péče o krajinu a zmínilo se také nebezpečí pro zachovalé části ekosystému v české přírodě tímto způsobem oslabovat stávající politiku zaměřenou na ekologii a ochranu biodiverzity.Babka (ANO) vyjádřil názor, že současné národní parky v České republice nejsou zdrojem problémů, ale naopak představují národní hrdost. Podle něj je důležité chránit tyto přírodní oblasti a zároveň je využívat pro ekologický turismus a vzdělávání veřejnosti. Důrazně se postavil proti kritice, která obviňuje národní parky z omezování rozvoje regionů, a místo toho zdůraznil jejich klíčovou roli v ochraně biodiverzity a kulturního dědictví.
V kontextu aktuálních debat o rozpočtu a financování se Babka také zaměřil na nedávné zvýšení platů, které vláda schválila. Upozornil na to, že řada opatření směřuje k dalšímu zdanění firem, což může mít dopad na ekonomiku i podnikatelské prostředí. Zvláštní pozornost přitom věnoval chystanému zdanění internetových služeb.
Ve svých vyjádřeních zmínil také očekávané příjmy Českého rozhlasu. Navýšením poplatků by mělo být možné získat méně peněz než dříve kvůli úpravě plátců. Tuto strategii považuje za kontroverzní krok s poklesem potenciálních příjmů médií v návaznosti na rostoucí konkurenci ze soukromého sektoru.
Dále se Babka zabýval situací České televize, která plánuje navýšení svého rozpočtu o 3,7 miliardy korun. Tento krok by měl zajistit kontinuitu kvalitního obsahu i během nadcházejících let. Kritikům však doporučuje zamyslet se nad tímto zvýšením jako nad investicí do kvalitní žurnalistiky místo pouhého výdajového položku.
Zároveň poukázal na fakt, že od července 2023 došlo k pouze dvěma interpelacím ve sněmovně kvůli realitám za posledního půl roku. V této souvislosti apeloval na důležitost aktivní diskuze mezi poslanci a vládou pro efektivní fungování demokracie.
Na závěr Babka podtrhl nezbytnost veřejného dialogu ohledně ochrany přírody i způsobu financování mediálních institucí v Česku s cílem nalézt vyvážené řešení překonávající zájmy jednotlivých skupin ve společnosti.
