Martin Bednář, člen hnutí ANO, se na plénu Senátu vyjádřil k plánované změně systému televizních a rozhlasových poplatků. Uvedl, že měl za to, že vystoupí až po přijetí zákona v Poslanecké sněmovně. Přestože nebyl přítomen při zasedání komise kvůli pracovním povinnostem, překvapilo ho rozhodnutí probírat tuto otázku již nyní.
Bednář zdůraznil, že obavy a znepokojení patří k jakékoliv společnosti. Poukázal na to, že bez těchto emocí by neexistovaly například pojišťovny či firmy zaměřené na ochranu počítačových systémů. Také zmínil historický kontext poplatků za televizi a rozhlas: od jejich zavedení v roce 1955 se situace výrazně změnila nejen v výši těchto poplatků, ale i ve způsobu jejich výběru od domácností až po firmy s větším počtem zaměstnanců.
Podle Bednáře je současný stav absurdní a pro Českou republiku nevhodný. Vyjádřil názor, že by bylo efektivnější financovat Českou televizi a Český rozhlas ze státního rozpočtu jako veřejné služby než prostřednictvím individuálních poplatků. Upozornil také na programové prohlášení vlády o zachování nezávislosti těchto institucí.
Dále upozornil na důležitost zajištění financování veřejných služeb takovým způsobem, který usnadní administrativu jak občanům tak i mediálním institucím samotným. Podle něj není cílem žádné instituce být ”vyhladovělá”, ale spíš adekvátně reagovat na potřeby obyvatelstva.
Bednář rovněž skepticky nahlédl do diskuse o vztahu mezi státním rozpočtem a nezávislostí médií: ptal se rhetoricky, zda máme označovat policii či soudy jako závislé jen proto, že jsou financované ze státního rozpočtu.
V závěru svého vystoupení apeloval na senátory následující: nechť vláda předloží konkrétní návrh zákona ke změně systému poplatků, aby jej mohli následně dopodrobna projednat a kritizovat. Vyjádřil víru ve schopnost poslanců připravit hodnotný legislativní návrh v této věci.
Na závěr poděkoval všem za pozornost a dal najevo svou naději do budoucnosti s přesvědčením o potřebě podpory kvalitní veřejné služby v České republice.