Jan Kuchař, poslanec za hnutí STAN, prohlásil, že v budoucnosti budou farmaceuti pracovat výhradně jako zaměstnanci. Toto tvrzení je součástí širší debaty o privatizaci české farmacie a regulacích týkajících se provozování lékáren. Kuchař ve svém příspěvku zmiňuje potřebu překonat stávající oligopolní praktiky na trhu s léky a zajistit tak lepší služby pro pacienty.
V kontextu této debaty se zdůraznil význam vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který unezpodobní z pohledu regulací souvisejících s počtem lékáren na určitém území. Dle dokumentu vydaného 28. května 2025 by navrhovaná omezení mohla podstatně narušit konkurenci na trhu a nepříznivě ovlivnit pacienty tím, že by jim zúžila možnost výběru poskytovatele lékárenské péče.
Kuchař citoval stanovisko České lékárenské komory, která argumentuje, že existující volná hospodářská soutěž v oblasti farmacii neexistuje. Komora tvrdí, že stát již nyní ovlivňuje operační náklady prostřednictvím stanovených cen a různých regulačních opatření. Tímto způsobem směřují ke stabilizaci trhu a předvídatelnému podnikatelskému prostředí jak pro poskytovatele služeb, tak i pro pacienty.
Dalším bodem kritiky je pohled ÚOHS na podmínění otevírání nových lékáren demografickými faktory a vzdáleností od jiných zařízení. Podle předsedy ÚOHS Michaela Mlsny tyto podmínky mohou ohrozit obchodní svobody jednotlivců i firem a snížení konkurence by mohlo vést k horším službám nebo kvalitě péče.
Česká lékárenská komora varuje před možným monopolním chováním v oboru farmacii způsobeným nedostatečnou regulací ze strany ÚOHS. Odpovědnost tohoto úřadu za nastavení konkurenčního prostředí je kladena do popředí jako klíčový faktor udržení zdravého tržního mechanismu nejen v sektoru distribuce léčiv.
Celkově tedy návrhy změn ve farmacii ukazují na intenzivní debatu nejen o ekonomických aspektech zdravotnického systému, ale také o dostupnosti kvalitních zdravotnických služeb pro širokou veřejnost. Kuchařova slova naznačují nutnost dalších diskuzí mezi legislativou, odbornou veřejností i samotnými pacienty tváří v tvář měnícím se potřebám zdravotnického segmentu ve společnosti.Podle názoru ministra zdravotnictví za stranu STAN, Vlastimila Kuchaře, se v budoucnu farmaceuti stanou pouze zaměstnanci v rámci lékáren a již nebudou moci samostatně podnikat. Tento krok je výsledkem snah o transformaci sektorů, které se týkají poskytování lékařské péče a distribuce léčiv. Podle Kuchaře by taková úprava měla zajistit lepší organizaci a kvalitu služeb pro pacienty.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se dále zaměřil na otázku teritoriálních omezení při zřizování lékáren. Přestože některé evropské země tyto regulace aplikují, vyžaduje to podložené analýzy a efektivní systém distribuce léčiv. Změny takové regulace by mohly mít právní důsledky z hlediska unijních předpisů, především co se týče svobody usazování podnikatelů.
Česká lékárenská komora reagovala na výtky týkající se dostupnosti péče s tím, že současné postupy dodržují pravidla evropského práva. K odborníkům ze spolku patří přesvědčení, že diverzifikace dostupnosti služeb má pozitivní vliv na pacienty i zdravotnický systém České republiky jako celku.
ÚOHS však upozornil na aktuální situaci v českém trhu s lékárenskou péčí. Bez přijetí specifických restrikcí nedošlo k narušení základních funkcí trhu; spíše hustá síť stávajících lékáren podporuje konkurenci mezi poskytovateli služeb. Dle úřadu neexistuje dostatečný důvod pro radikální změny ve vstupu nových subjektů na trh.
Dále Česká lékárenská komora poukazuje na negativní důsledky oligopolizace odvětví uvedením údajů o dominantních subjektech s vysokým podílem na trhu – tyto firmy totiž ovládají 60 procent sektoru bez výrazného dohledu ÚOHSu. Nicméně i přes stagnující celkový počet nezávislých lékáren roste počet poboček větších hráčů.
Konečně situace vyžaduje kritické zhodnocení ze strany ÚOHSu; neschopnost reagovat a analyzovat realitu vede k posilování hydrantního postavení velkých firem ve farmacii namísto rozvoje zdravé konkurence založené na potřebách pacientů a kvalitě poskytovaných služeb. Efektivnější politika vůči rozvoji trhu s léčivy je proto zásadním krokem směrem k udržitelnosti zdravotního systému v České republice.V budoucnu se podle vyjádření Kuchaře z hnutí STAN bude stát praxí, že farmaceuti budou pouze zaměstnanci a nebude možné, aby převzali lěkárny po svých rodičích. Tato situace reflektuje měnící se prostředí v oblasti farmacie, kde soukromé lékárny čelí tvrdé konkurenci velkých firem. Trend směřující k centralizaci vlastnictví lékáren a jejich dominanci nad menšími podnikateli vyvolává obavy nejen mezi stávajícími lékárníky, ale i v širší společnosti.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se na základě aktuálních okolností rozhodl apelovat na Poslaneckou sněmovnu s výzvou k přehodnocení pozměňovacích návrhů. Úřad žádá o zvážení alternativních a méně restriktivních opatření, která by podporovala hlavně venkovské lékárny. Tyto návrhy by měly usnadnit vstup nových hráčů na trh a zajistit volnou hospodářskou soutěž bez zbytečných překážek.
Česká lékárenská komora však tuto intervenci kritizuje a naznačuje, že hodnocení způsobu poskytování zdravotní péče není v pravomoci ÚOHSu. Odkazuje také na to, že úřad nemá dostatek odborníků schopných posoudit komplexitu českého zdravotnického systému nebo regulací spojených s poskytováním lékařských služeb. Je třeba mít na paměti širší kontext fungování celého sektoru zdravotnictví i regionální dostupnosti péče.
Na českém trhu existují dva dominantní subjekty často označované za predátorské firmy. Tyto společnosti obsazují jedno sídlo za druhým a narušují tím stabilitu tradičních rodinných podnikatelů v oblasti farmaceutických služeb. Tento trend pouze prohlubuje krizi středního podnikání ve farmacii, přičemž studenti farmacistických oborů si jsou vědomi toho, že jejich kariery mohou být omezeny pouze na zaměstnanecké pozice.
Zkušenosti ze tříletého komunikování s majiteli nezávislých lékáren ukazují potřebu hledání řešení k ochraně jejich existence. Podle dostupných informací vytvářejí velké řetězce strategie cílené proti malým provozovnám – od nabídky nižších cen po přetahování personálu či umístění poboček přímo naproti sobě navzájem.
Pohled do historie ukazuje paralely mezi současným stavem a událostmi minulosti; lidé si pamatují dramatické změny individuálních osudů kvůli centralizaci moci nebo majetku ze strany větších subjektů. Dopisy zasílané menším lékáren pražskými chvaty tak působí jako dnes nepřípustné obchodní taktiky vedoucí ke vzniku monopolizovaných trhům namísto spravedlivějšího konkurenčního prostředí.
Kritika těchto praktik dotýkajících se lepších podmínek pro nezávislé slouží jako povzbuzení k hledání dlouhodobějších řešení s upřením důrazu právě na kvalitu péče o pacienty ve všech regionech republiky – nikoli jen těch určených komerčně silnějšími subjekty zabývajícími se farmaceutickým průmyslem.Farmaceuti budou podle vyjádření poslance Jiřího Kuchyně, který reprezentuje hnutí STAN, v budoucnu hrát roli pouze zaměstnanců. Tento názor reflektuje současné trendy v oblasti farmaceutického sektoru, kde dochází k změnám vlastnických struktur a dominanci nadnárodních společností. Kuchař zdůraznil, že je nutné se zaměřit na zdravotní péči jako takovou a ne na byznysové modely, které tyto firmy prosazují.
Zástupci dvou předních farmacických firem v České republice, Dr. Max a lékárny BENU údajně odesílají velké množství dopisů po celé zemi s marketingovými nebo provozními informacemi. Kuchař poukazuje na to, že tyto společnosti dominují trhu s léky už nyní; tvoří přibližně polovinu všech lékáren v zemi a plánují další rozšíření svých aktivit.
Společnost Fénix se snaží pokračovat v expanze na českém trhu a oznámila investice ve výši 550 milionů korun pro letošní rok. Tímto způsobem má být otevřeno zhruba sto nových lékáren ročně. To posiluje obavy o vhodnou dostupnost léků pro pacienty a doporučuje opětovně uvést téma bezpečnosti dodávek léčiv do České republiky.
Kuchař také upozorňuje na potenciální rizika spojená s koncentrací dodavatelů léčiv. Pokud bude trh ovládán jen několika subjekty následkem fúzí celého odvětví, může to mít vážné důsledky pro pacienty jako například nedostatek konkurence nebo zvýšení cen za zdravotní péči.
V kontextu debat o regulaci farmaceutického průmyslu Kuchař podložil svůj návrh legislativním procesem, kdy většina odborníků ve zdravotním výboru jeho iniciativu podporovala přestože ministerstvo zdravotnictví se proti ní postavilo.Nelíbí se mu postoj ministerstva k otázkám regulace Farmacie jako životního prostředí služby namísto čistě obchodu.
Konečně je třeba zdůraznit osobní oddanost Jiřího Kuchyně ochraně malých nezávislých lékáren v České republice; i při kontroverzích ohledně jeho politické kariéry ujišťuje veřejnost o tom, že nikdy nebyl spojován s podnikatelskými zájmy ve farmacii ani žádnými nesrovnalostmi souvisejícími s farmaceutickým byznysem. Tím chce dodat důvěryhodnost své činnosti jako zastánce menších hráčů na tomto specifickém trhu.Kuchař (STAN) prohlásil, že budoucnost farmaceutického sektoru směřuje k tomu, aby farmaceuti byli jedině zaměstnanci. Tímto krokem by se mělo zabránit dalšímu rozmachu farmabyznysu v oblasti zdravotní péče a ostřeji regulovat vztahy mezi lékárnami a velkými koncerny. K tomu přispěla i nedávná kontrola nového vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která odhalila, že řada zaměstnanců má vazby na farmaceutické společnosti.
Kuchař vyjádřil obavy o osud místních lékáren a varoval před nebezpečím jejich zániku v menších obcích. Jak podotkl, snaha o centralizaci lékáren do velkých měst by mohla vést k tomu, že vesnice zůstanou bez potřebných služeb a jejich obyvatelé budou mít problém s dostupností léčiv. Tento trend by mohl výrazně ovlivnit i zdravotní personál na regionech.
Z obchodního hlediska je lákavé mít více lékáren ve velkých obchodních centrech, avšak podle Kuchaře to znamená vysávání odborníků ze Středočeského kraje i dalších oblastí České republiky. Hejtmani krajů budou muset čelit otázkách občanů ohledně nedostupnosti lékáren v regionech blízko hranic.
Také poukazuje na problémy s dodávkami jednotlivých léčiv do malých lékáren; jednoduchý příklad: pokud má zákazník pět receptů na stejný medikament, často dostane pouze dva kusy a tři musí čekat další dny na doplnění zásob. To může nutit pacienty k návštěvě jiných konkurujících se institucí.
Dále zdůraznil negativní vliv velkých řetězcových provozoven na kvalitu péče v oblasti medicíny. Odborník ve funkci farmaceuta se pak ocitá pod tlakem zisku místo toho, aby primárně sledoval potřeby pacientů. Mnozí lidé si prý všimli praktikování výdeje alternativních medikamentů než těch předepsaných jejich doktorem – což znamená sice formálně správné aktivum s vysokou marží pro koncern y.
V závěru kuchař apeluje на nutnost upravit legislativu takovým způsobem , aby bylo možné zastavit ambice některých firem vytvářet monopol nejen v oblasti výroby léčiv ale i poskytování dalších zdravotnických služeb ve svých provozovnách. Dle jeho názoru je pak aktuální situace největší hrozbou českému zdravotnictví během posledního období a vyžaduje urychlené řešení ze strany ministrstva zdravotnictví přímo prostřednictvím pozměňovacích návrh ów .Podle slov Kuchaře z hnutí STAN se farmaceuti do budoucna stanou pouze zaměstnanci, což vnímá jako zásadní posun na farmaceutickém trhu. V současnosti se tento trh vyznačuje značnou diverzitou, avšak její udržení je výzvou. Kuchař doufá, že jeho návrh pomůže alespoň částečně zachovat existující rozmanitost a přispěje k stabilizaci situace na trhu.
V rámci debaty o budoucnosti farmacie upozornil Kuchař na problémy, které aktuálně panují v oboru. Zdůraznil, že situace připomíná divoký západ a potřebuje regulaci pro obnovení pořádku a rovnováhy. Je jasné, že racionální přístup k legislativě může pozytivně ovlivnit systém zdravotní péče jako celek.
Farmaceutický sektor prochází mnoha změnami a vyžaduje důkladné zhodnocení jak ze strany profesionálů v oboru, tak i politiků. Je důležité vytvářet prostředí podporující kvalitu zdravotní péče a zároveň bránící monopolizaci trhu. Podle Kuchaře by měl být cílem zajistit adekvátní podmínky nejen pro výrobce léčiv, ale také pro zaměstnance pracující ve farmacii.
Kromě této problematiky se Kuchař dotkl i nedostatku financí ve školství. Připomněl důležitost personálu jako jsou školníci či uklízečky a jejich nezbytnou roli ve vzdělávacím procesu. Tato témata úzce souvisí s celkovým přístupem k veřejným službám i s otázkami obrany hodnotového systému společnosti.
Budoucnost zákonodárného rámce v oblasti zdravotnictví by měla reflektovat nejen potřeby pacientů ale také pracovníků ve zdravotnických profesích. Jsou to právě oni, kdo mohou výrazně ovlivnit kvalitu poskytované péče dalším generacím pacientů.
Finální řešení této komplexní problematiky bude vyžadovat širokou diskusi zahrnující odborníky z různých oblastí kariéry angažovaných na zdraví populace jako celku. Vzhledem k rychlému vývoji situačních faktorů je kruciální sledovat trendy nejen domácích regulací ale také zkušeností ze zahraničí s cílem optimalizovat český farmaceutický trh.