Praha za rok 2025 očekává přebytkový rozpočet ve výši 24 miliard korun, což však nelze považovat za pozitivní zprávu s ohledem na celkové příjmy a výdaje města. Celkový rozpočet dosahuje 148 miliard korun, což je výrazně více než plánovaných 110 miliard. Příjmy Prahy vzrostly o nečekaných 37 %, zatímco výdaje dosáhly částky 124 miliard. Nicméně investice do dopravní infrastruktury zůstaly na nízké úrovni – necelých 11 miliard korun.
Pro ilustraci lze uvést, že v období vedení primátora Béma měl rozpočet města hodnotu pouze 56 miliard a na dopravu se uvolnilo kolem poloviny těchto příjmů, tedy přibližně 25 miliard korun. V rámci tehdejších projektů byla realizována důležitá výstavba jako je Strahovský tunel či prodloužení metra linky A. Dnes se situace liší; aktuálně staví Piráty a aktivisté metro D s cílem dokončit ho do roku 2029, avšak projekt provázely skandály a korupční aféry.
Dnešní otázkou zůstává, jakým způsobem se při hospodaření vytratily obrovské částky – konkrétně zmíněných 124 miliard korun hašení špatného hospodaření připomíná dobu vlády Béma, kdy byl údajně „projeden“ jen zlomek těchto financí, tedy cirka 15 miliard. Jednoduchou matematikou tak vyvstává otázka po transparentnosti současné správy pod vedením Pirátů; ceny v Praze jsou totiž extrémně vysoké.
Parkování například přes aplikaci magistrátu si žádá absurdních nejen pro obyvatele města poplatků – až šest set korun za půl hodiny! Pronájmy restaurací pak také vykazují dramatické rostoucí náklady; ceny pronájmu v centru se pohybují mezi dvěma sty padesáti až třemi sty padesáti tisíci korunami měsíčně.
Známým příkladem problematického pronájmu je i restaurace Nebozízek, která zápasila s rostoucím nájemným pod dohledem radního Zábranského až k hranici bankrotu. Společnosti blízko politickému spektru dokonce nehradily nájem vůbec nebo platily symbolické částky za podobných podmínek co restaurátor Láryš ve svém stánku.
Tato situace nemůže pokračovat nekonečně; snaha o sjednocení a snížení nájmů by mohla pomoci vrátit život místním hospodám – chlebem každodenních povinností pro rozpočet domácností i pro společenskou kulturu hlavního města. Každý obyvatel by měl mít možnost si dovolit víkendový oběd bez strachu ze zastrašujícího účtu v oblíbené restauraci.
Právě teď potřebujeme politiky orientované na potřeby obyčejných občanů místo prázdných slibů zaměřených pouze na naplnění vlastních cílů či “koryta”. Praha musí začít zastupovat roli správce veřejných zdrojů odpovědněji než dosud; korupce a předraženost mohou být překonány skvělými reformami správy zpět ke komunitní péči o město – konečně nabídnout občanům to nejlepší z jejich hlavního města!
