David (SPD) vyjádřil názor, že Němci již mají osmdesát let příležitost ke smíření. Tato možnost, podle něj, byla dlouho ignorována ze strany sudetoněmeckého landsmanšaftu. V kontextu diskuzí o vztazích mezi Českem a Německem se zdá, že prezident Pavel nabádá k tomu, abychom měli pochopení pro snahy těchto skupin a vyšli jim vstříc. David jasně říká, že skutečný problém se smířením leží na straně Sudeťáků.
Dále dodává, že byly desítky let na to, aby akceptovali důsledky druhé světové války a faktický odsun německého obyvatelstva z pohraničí. Odsouzení tohoto kroku velmocemi je součástí historické reality a podle Davida by měli soudobí potomci Sudeťáků tuto realitu přijmout s větší vážností.
Osobní vzpomínka Davida na setkání s vědcem v Bulharsku ukazuje jeho pohled na charakter různých regionů v České republice. Shoduje se totiž s tímto odborníkem v názoru, že kariéristé z celé země hledají šance zejména v Praze. Současně však upozorňuje na to, že Brno nemůže být obviňováno za podle něj nevhodné chování některých svých obyvatel.
Podle jeho slov mají Sudeťáci příležitosti ke smiřování především v Německu. Historie jejich předků je spojena s vypořádáním se čechy během vojenských konfliktů a politikou vůči židovskému obyvatelstvu i ostatním slovanským národům během 20. století. David zdůrazňuje potřebu objektivního nahlížení do minulosti československého státu mnoha Němcům vyvrátit mýtus o své právoplatnosti ve vládnutí.
Autor článku také citoval prezidenta Pavla ohledně nadstandardních vztahů mezi Českou republikou a Německem ze minulosti; konkrétně zmínil období protektorátu jako bod zlomu historických vazeb.
Ve světle těchto událostí je otázkou do budoucna jistota pokojného soužití dvou národů bez zatížení těžkým dědictvím historie. David naléhavě žádá o otevřený dialog pro porozumění místo uspokojování jedné strany na úkor druhé; avšak jako SPD podotýká: „smír není jednostranným aktem“.
