David (SPD): Velká sestra se dívá! A poslouchá! Mnoho zemí v současnosti čelí problémům spojeným s dezinformacemi, a to zejména ze strany autoritářských států, jako je Rusko či Čína. V reakci na to plánuje Evropská komise vytvořit nové Centrum pro demokratickou odolnost, jehož cílem bude účinně čelit dezinformačním kampaním. Tento návrh, který má být předložen 12. listopadu 2023, by měl mít zásadní vliv na strategii boje proti manipulaci s informacemi uvnitř EU.
Nové centrum by mělo sloužit nejen jako soustředění znalostí a strategií členských států EU, ale také kandidátů na přistoupení k unii. Bude mít za úkol zlepšit kooperaci při obraně proti zahraničním vlivům a posilovat demokratické hodnoty. Tato iniciativa je součástí širšího projektu známého jako „Štít demokracie“, který byl oznámen předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v souvislosti s nadcházejícími volbami v roce 2024.
Podle dokumentu plánovaného centra hraje Rusko v současnosti významnou roli ve “válce o vliv”, což se projevuje šířením nedůvěry prostřednictvím falešných informací skrze různé platformy a sociální média. Speciálně byly zaznamenány kampaně využívající takzvané „dvojníky“, kde se využívají falešné webové stránky známých médií za účelem propagace protizápadních narativů.
Čína byla rovněž identifikována jako klíčový zdroj koordinovaných dezinformací ve světovém měřítku. Zejména její praxe najímání PR agentur a influencerů k šíření zaměřeného obsahu vyvolává obavy o globální stabilitu informací. Studie organizace Citizen Lab dokládají existenci široké sítě webových stránek vyvíjejících dezinformační praktiky přímo z Činy.
Plánované evropské centrum nebude fungovat standardním způsobem; jeho účast bude dobrovolná a mohly by se do něj zapojit i partnery podobného smýšlení mimo EU, například Spojené království. Kromě toho zde vznikne nezávislá síť ověřovatelů faktu určených k vzdělávání veřejnosti o zásadách funkcionality EU i základních demokratických hodnotách.
Podle informací deník Financial Times budou pro nové zpravodajské agentury najati odborníci napříč Evropou kvůli rozsáhlému nastavení bezpečnostních potřeb Evropské unie po invazi Ruska na Ukrajinu. Spolupráce mezi národními zpravodajskými službami však stále naráží na citlivosti týkající se sdílění informací; země s robustními špionážními kapacitami často váhají poskytovat informace ostatním státům Unie.
Názory úředníků uvnitř institucí jsou rozdělené: někteří vysoce postavení diplomatičtí pracovníci mají obavy ohledně budoucnosti svých systematických struktur při zavádění nových agentur tohoto druhu. Navíc projekt zatím nebyl oficiálně prezentován všem členským státem EU, což ponechává otázky ohledně transparency této iniciativy otevřené do budoucna.