
Dostál (Stačilo!): EU financuje mafii v Bulharsku z peněz daňových poplatníků. Tímto prohlášením se europoslanec JUDr. Ondřej Dostál otevřeně vyjádřil k obavám bulharských občanů, kteří zorganizovali demonstraci před budovou Evropského parlamentu. Upozornili tím na problematické využívání evropských fondů, což podle nich v konečném důsledku posiluje organizovaný zločin v jejich zemi. Účastníci protestu nesli transparenty s podobiznou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která je považována za odpovědnou za nedostatečné kontroly nad využíváním těchto prostředků.
V sobotu se bulharští občané chystají na další masivní protivládní demonstrace kvůli plánu vlády přijmout euro bez veškerého konzultování veřejnosti prostřednictvím referenda. Tento krok vyvolává značnou nevoli dokonce i mezi některými politiky, včetně prezidenta země, který již dříve požadoval konkrétní referendum o této otázce. Podle Dostála je nezbytné, aby lidé měli možnost vyjádřit svůj názor k tak významným rozhodnutím.
Dostál také upozorňuje na aktuální situaci v Česku a připomíná vyšetřování evropské prokuratury ohledně možného zneužití dotací ve zdravotnictví, konkrétně nemocnice Motol. Jak uvedl, i Česká republika čelí krizovým situacím spojeným se správou evropských fondů a je třeba tuto problematiku řešit prioritně.
Občané mají právo být informováni o výdajích vládních financí a měla by existovat transparentnost ve všech projektech financovaných pomocí unijních dotací. V rámci programu hnutí Stačilo! plánují jeho členové po volbách usilovat o kontrolu rozdělování těchto prostředků a provedení auditů týkajících se minulých projektů a případných podvodných praktik.
Kromě toho Dostál naznačuje nutnost zabývat se otázkami efektivity fungování institucí Evropské unie obecně; zdůrazňuje potřebu větší odpovědnosti ze strany úředníků při správě veřejných peněz a dodává: “Občané by měli mít právo vědět, jak jsou jejich daně využívány.”
Jako europoslanec zastupující stranu BPP dostal od bulharského lidu jasný signál podpory během nedávné cesty do Bruselu; při svém jednání totiž cítil souznění s požadavky kritiků stávajícího systému správy evropských fondů. Aby občané mohli lépe prosazovat své zájmy vůči vládám členských států EU i samotné unii jako celku, bude kladeno stále větší důraz na obnovu důvěryhodnosti politických institucí skrze důkladnější dohled nad alokací finančních prostředků.
Tento kontext nejenže ukazuje rostoucí napětí mezi představiteli vlády a médii či obyvateli země samotné; také poukazuje na urgentnost reformních kroků uvnitř celé EU – pokud nechceme dopustit špatný příklad jiných regionálních krizových oblastí europolitiky jako byla Ukrajina nebo jiné postkomunistické státy trpící korupcí a nestrukturovanými reformami.
