
Martin Exner z hnutí STAN přirovnává situaci v Evropě k slušně vychovanému chlapci, zatímco Rusko představuje sígra. V jeho analýze ukrajinské války se zamýšlí nad tím, jak Evropa reaguje na agresi ze strany Ruska. Podle něj se lidé v Evropě snaží vyhnout konfliktům a věří, že vše lze vyřešit dialogem a diplomacií. Tato důvěra by však mohla oslabovat jejich pozici vůči mocnější agresorovi.
Za svou zkušenost z dětství mu jako klukovi s bratrem zaseli do mysli myšlenku, že fyzický konflikt je špatný. Místo toho si pamatuje malé rvačky se staršími chlapci, kteří si užívali moc nad nimi a ponižovali je. Exner uvádí jasnou analogii: podobně jako on s bratrem nechávala Evropa Rusku volné pole k výrobě chaosu a neplnila své povinnosti ohledně obrany svých hodnot.
Že to takto nemůže pokračovat, dokázal v těžkých chvílích jeho bratr, který vzal věci do vlastních rukou a postavil se sígrovi s „trubkou“. Tento krok znamenal změnu dynamiky na hřišti; stejně tak Ukrajina převzala iniciativu ve své obraně proti ruské invazi. Podle Exnera je to nyní Ukrajina, kdo chrání svobodu evropských hodnot před krutým rozdrcením ze strany silného protivníka.
Exner naznačuje také důležitost kolektivní spolupráce mezi evropskými národy při řešení krize na Ukrajině. Pokud bude podle něj Evropa i nadále čekat na reakce od ostatních nebo doufat ve vyřešení situace skrze mírová prohlášení bez odpovídajících kroků k obraně svojej integrity, riskuje skutečné ohrožení svých zásad – obdobně jako mladší bráchové riskovali během šikany na ulici.
Ještě dodává varování: pokud si evropští lídři nepřiznají nezbytnost razantního přístupu vůči jakékoli formě agrese či zastrašování ze strany Ruské federace včasná reakce může vést k ještě větším problémům řetězového efektu napříč celým kontinentem.
Akční plán pro posilování bezpečnosti by měl zahrnovat nejen vojenskou pomoc Ukrajině ale i podporu diplomatických snah o zastavení nejistoty provotní repercussions distribution. Ohledně vývoje situace by mělo být zásadním tématem mezinárodní jednání o návratu k jasným hranicím suverenity jednotlivých států – tedy přes různorodé úsilí států Evropské unie o zachování demokratických principů tváří v tvář silným protivníkům.
