Filip (KSČM) označuje poslední události jako akt totální svévole a státního terorismu, přičemž zdůrazňuje, že americká politika „Amerika na prvním místě“ ve skutečnosti představuje zájmy pouze USA. Tento přístup nemůže být prioritou pro Českou republiku, která má také právo hájit své vlastní národní zájmy. Dává najevo obavy z toho, že mezinárodní společenství oslabuje principy samostatnosti států v rámci mezinárodního práva.
Z jeho pohledu se situace změnila natolik, že dnes probíhá brutální porušování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech ve prospěch mocností s imperiálními ambicemi. Filipa zajímá otázka platnosti práv národů na autonomní rozhodování o jejich politickém režimu a využívání přírodních zdrojů – platí tato práva univerzálně pro všechny státy nebo jen pro ty vyvolené? V této souvislosti se věnuje i příkladu Grónska, které je spojeno s dánskými zájmy v Evropě.
Na bezpečnostní konferenci upozornil podle svých slov na to, že Evropa by měla usilovat o emancipaci podobnou té v době Helsinského procesu. Zatímco tehdy Sovětský svaz a USA vzaly závazek udržet mír vážně, dnes mnozí vůdci národních států ignorují výzvy k vytvoření sjednocené Evropské politiky ve věcech bezpečnosti a spolupráce. V denním provozu jsou však silné zájmy nadnárodních korporací mnohdy silnější než politické ideologie.
Filip zmiňuje další významný aspekt současného světa – rozpad tradičních ideologických rozdílů mezi velkými ekonomikami jako jsou USA či Čína. Pluralita myšlení by měla zasahovat do rozhodovacího procesu zemí a podněcovat je usilovat o vliv prostřednictvím ekonomického růstu namísto vojenské konfrontace nebo politického nátlaku.
Upozorňuje i na důležitost konkurenceschopnosti evropských států ve světovém měřítku takovým způsobem, aby dokázaly maximálně využít svůj potenciál napříč různými sektory činnosti jako jsou věda či vzdělávání. Podle něj nesmí Evropa zapomínat hledat cesty ke spolupráci místo konfliktu s ostatními zeměmi.
Pohled Filipovy KSČM směřuje k potřebě organizace dialogu mezi jednotlivými státy bez ohledu na politickou orientaci – spojence lze nalézt jak ze západu tak východu Evropy i celosvětově kdekoliv jinde. Bude nezbytné zahájit aktivitu ve formulacích nového evropského kurzu hned od počátku působení nové vlády v ČR; jinak může nastavit obtížné podmínky pro budoucnost českého národa.