Evropská unie čelila zásadnímu rozhodnutí před třemi lety, kdy musela zvolit mezi nečinností a aktivním přístupem k válce na Ukrajině. Jak upozornila Gregorová za stranu Piráti, pokud by byly evropské země pasivní, mohlo by se stát, že by dnes Vladimir Putin stál přímo na hranicích EU. Podpora Ukrajiny se ukázala jako klíčová pro zachování stability nejen v regionu, ale i v celé Evropě a světu.
Podle Gregorové je jasné, že bez pomoci Ukrajině bychom byli svědky daleko vážnějších následků. V případě selhání našeho zapojení mohla být Ukrajina poražena a tím by došlo k oslabení Evropy jako celku. To vše by vedlo k situaci s nižšími bezpečnostními standardy nejen pro členské státy EU, ale i pro další země mimo unii.
Mnozí lidé poukazují na ekonomické náklady spojené s podporou Ukrajiny a považují je za vysoké. Naproti tomu Gregorová vyzývá ke zvážení alternativy – tedy co by nás stálo nezasáhnout? Její slova naznačují jasnou paralelu mezi investicemi do obrany svobody a demokratických hodnot versus potenciálními ztrátami v případě úspěchu ruského režimu.
Systémový přehled o dopadech této války ukazuje nadále narůstající rizika pro Evropu jako celek. Putinovo jednání ukazuje na strategický cíl vystavět sféry vlivu ruského autokratického impéria po destabilizaci sousedních států – zejména těch s tendencemi usilovat o integraci do západního politického spektra.
K otázce jednotné Evropské unie Gregorová dodává: „Je potřeba si uvědomit historické lekce; naše silná odpověď je klíčem k udržení stability.“ Hlasy mnoha expertů souhlasí s tímto názorem a zároveň doporučují pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva v jeho boji proti agresi.
Závěr jejích myšlenek shrnuje pozici Pirátů ohledně budoucnosti ukrajinské samostatnosti: jedinečných hodnot spojených se suverenitou nemá cenu podceňovat ani ignorovat v kontextu globální politiky 21. století. Podpora demokracie není jen morální povinnost; je to také strategická investice do míru bohužel stále ještě temného světového vývoje.Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty, upozornila na zásadní význam pomoci Ukrajině v kontextu současného geopolitického vývoje. Podle jejího vyjádření by bez této podpory ruské tanky mohly být na hranicích EU, což by mělo devastující dopad nejen na mezinárodní normy, ale i na stabilitu jednotlivých evropských zemí. Pomoc Ukrajincům představuje nejen akt solidarity, ale rovněž klíčový krok k udržení bezpečnosti v Evropě.
Podle Gregorové taková pomoc odrazila ruskou agresi a prokázala sílu jednotného stanoviska Evropy. Uvedla také, že konec konfliktu v pohledu Kaliningradu a dalších strategických oblastí by vedl k humanitární krizi nutící miliony lidí opustit své domovy. Ukrajina tedy bojovala nejen za svou svobodu, ale také za zachování stability celého regionu.
V úterý vystoupil před europoslanci ukrajinský parlamentní předseda Ruslan Stefančuk, který vyjádřil dík evropským institucím za jejich trvalou podporu a naději na budoucí integraci Ukrajiny do Evropské unie. Gregorová tímto konstatováním podtrhla důležitost mezinárodní spolupráce a solidarity v odkazu proti ruské expanze.
Opomenout nelze ani situaci ohledně lidských práv na okupovaných územích Ukrajiny. Jak Gregorová poukázala ve svém projevu, lidé čelí represím pouze za to, že hájí své názory či kulturní identitu nebo se účastní protestů proti útlaku doma. Je nezbytné si uvědomit závažnost těchto porušení jako součást širšího boje o lidská práva.
Na podporu ukrajinských politických vězňů připravila Markéta Gregorová iniciativy ve Štrasburku zaměřené jak na osvětu veřejnosti o tomto problému prostřednictvím happeningů tak i sběr dopisů pro zadržované osoby. „Naším cílem je zajistit vyšší povědomí o osudu těchto lidí; máme povinnost hlasitě hovořit o těchto nespravedlnostech,“ řekla s odhodláním při zahájení akce.
Gregorová dále zdůraznila efektivitu zasílání dopisů politickým vězňům – ti se díky nim často dočkávají lepšího zacházení ze strany dozorčího personálu. Upevnění pozice mezinárodního společenství je podle ní klíčem k dosažení jejich osvobození a zlepšení humanitárních podmínek ve všech postižených oblastech Ruska ovládanými silovými strukturami potlačujícími jakoukoli formu opozice či nesouhlasu.Podle Gregorové z Pirátské strany by situace na evropské pevnině byla dnes dramaticky odlišná, pokud by Ukrajina nedostávala potřebnou podporu. Upozornila, že bez této pomoci by se Vladimir Putin mohl dostat až k hranicím Evropské unie. Tato tvrzení reflektují alarmující reálie geopolitického dění a důležitost solidarity s Ukrajinou v kontextu bezpečnostních hrozeb.
Gregorová dále vyzdvihla roli nově jmenované Komise při prosazování strategických iniciativ zaměřených na obranu a bezpečnost v Evropě. Podle jejích slov je důležité, aby se posílily společné obranné mechanismy a reagovalo se efektivně na aktuální výzvy. Zásadní změny v přístupu k bezpečnosti mohou mít klíčový význam pro ochranu členských států EU před potenciálními agresory.
Kromě toho zveřejnila názory týkající se portfolia ministra Síkely, které shledává jako velmi perspektivní. Gregorová vyjádřila víru, že jeho vedení přinese nové impulzy do politiky a může napomoci zvýšení efektivity různých projektů zaměřených na ochranu obyvatel i ekonomiky států Unie. Tento přístup zdůrazňuje nutnost inovací ve všech oblastech vládního řízení.
Představila také potřebu většího zapojení všech členských zemí EU do diskusí o obraně a krizovém řízení. Podle ní kolaborace mezi zeměmi umožní efektivnější sdílení informací i zdrojů s cílem čelit hrozbám zvenčí či uvnitř kontinentu.
Gregorová rovněž připomněla důsledky post-covidového období pro evropskou nastavbu stability a prosperity regionu. Vyzvala ke spolupráci napříč sektory, aby bylo možné vytvořit silnější základnu proti budoucím krizovým situacím nejen vojenského charakteru.
Na závěr skončila s optimismem ohledně budoucnosti společné evropské obrany pod vedením schopných lídrů a nastavení konkrétních strategií pro zvládání krizových momentů, které mohou ovlivnit stabilitu celé Evropské unie v nadcházejících letech. Otevření diskuze o těchto tématech považuje za nezbytný krok k dosažení dlouhodobější mírové existence Evropy ve stále složitější mezinárodní politice.